Výrok německé političky o použití zbraní na hranicích způsobil poprask

Vlnu pobouření vyvolal na německé politické scéně výrok předsedkyně pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryové, která nevyloučila použití střelných zbraní při pokusu migrantů o ilegální překročení hranice. Vicekancléř Sigmar Gabriel chce AfD, která v průzkumech veřejného mínění dosahuje až desetiprocentní podpory, postavit pod dohled kontrarozvědky.

Petryová pro sobotní vydání listu Mannheimer Morgen uvedla, že policisté musí zabránit ilegálnímu překročení hranic a „v případě nutnosti použít i střelnou zbraň“. Sama si to prý nepřeje a přednost dává dohodě s Rakouskem a důsledné ochraně vnějších hranic EU, možnost použití zbraně podle ní ale musí existovat.

Místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová později na otázku uživatele Facebooku, zda chce AfD „zabránit pomocí zbraní ve vstupu i ženám a dětem“, odpověděla, že ano. Své prohlášení sice později poněkud zmírnila tím, že nasazení střelných zbraní proti dětem není přípustné, vlně kritiky se ale nevyhnula.

Mluvčí ministerstva vnitra označil použití střelných zbraní na hranici proti uprchlíkům, kteří v Německu hledají útočiště, za naprosto nepřípustné a protiprávní.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vicekancléř spolkové vlády a předseda sociálnědemokratické strany Sigmar Gabriel dokonce vyzval Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který v Německu vykonává funkci kontrarozvědky, aby začal sledovat aktivity AfD kvůli podezření z extremismu.

Kontrarozvědka: AfD není extremistická strana, ke sledování není důvod

Ačkoli výroky Petryové odsoudila většina německých politiků, s Gabrielovou výzvou se neztotožnili. Podle generálního tajemníka Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Petera Taubera by se politika do činnosti BfV neměla vměšovat a o případném sledování aktivit AfD by měl úřad rozhodnout sám. Samotné výroky vedení pravicově populistické strany označil za obskurní.

Podle prohlášení mluvčí BfV stále platí jeho listopadové rozhodnutí, podle kterého AfD není extremistická a nepředstavuje pro demokratické zřízení Německa žádné ohrožení.

AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců. Například ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, kterou v polovině března čekají zemské volby, ale strana dosahuje podpory až 15 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fiala: Vztahy mezi Českem a USA se budou úspěšně rozvíjet i s Trumpem

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou.
18:58Aktualizovánopřed 11 mminutami

Speciální vysílání: Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Německý kancléř Olaf Scholz poblahopřál americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k nástupu do funkce. Na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty Evropské unie. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že silná a sjednocená Evropa bude partnerem nové americké administrativě, bude mít ale vždy na mysli evropské zájmy.
před 28 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Bývalý americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
13:32Aktualizovánopřed 39 mminutami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 3 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 4 hhodinami
Načítání...