Vůdce slavjanských separatistů vyhlásil Kyjevu válku, Putina žádá o pomoc

Slavjansk – Vůdce slavjanských vzbouřenců Igor Strelkov se stal „vrchním velitelem“ Doněcké oblasti. Vzápětí vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Kreml o vojenskou pomoc. Uvádí to dekret podepsaný „lidovým gubernátorem“ oblasti Pavlem Gubarevem. Podle ukrajinských i ruských médií je Strelkov agentem ruské vojenské rozvědky. Boje ve Slavjansku mezitím pokračují, zdroje hovoří o minometné palbě.

SOUHRN DNE: NAPĚTÍ NA UKRAJINĚ

  • Výsledky sporných referend: V Luhanské oblasti se prý vyslovilo 96 procent voličů pro státní samostatnost. V Doněcké oblasti podle předběžných výsledků hlasovalo pro samostatnost 89 procent voličů.
  • Jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin vyzval Moskvu, aby Doněcko přijala do Ruské federace, další z vůdců ozbrojenců pak vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Putina o vojenskou pomoc. Luhanští radikálové referendum o připojení k Rusku nevylučují.
  • Separatistická referenda zatím nikdo neuznal. Moskva výsledky respektuje, o jejich případném uznání ale Kreml nehovoří. Nereagoval ani na výzvu doněckých separatistů k přijetí do Ruska.
  • EU po ohlášení výsledků referenda vyhlásila novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu.
  • Ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč obvinil z exilu své nástupce v Kyjevě z povraždění víc než 300 lidí a označil je za „krvavou juntu“.
  • Ve Slavjansku se dál bojuje. Podle ruských médií vojáci z okolních kopců ostřelují obytné čtvrtě Slavjansku minomety, ukrajinská média prezentují situaci přesně naopak.

Na území Doněcké oblasti byl vyhlášen „režim protiteroristické operace“. Všichni příslušníci „neonacistických skupin“, tedy bojovníci ukrajinské Národní gardy, mají být zadrženi a v případě ozbrojeného odporu „na místě zničeni“. Armádní jednotky mají zahájit s vedením „Doněcké lidové republiky“ jednání o evakuaci. Jejich výzbroj bude prý zabavena. Zmíněný dekret se údajně šíří ve formě letáků ve Slavjansku a Kramatorsku. 

Strelkov zahájil trestní stíhání kyjevských politiků i šéfa CIA

Igor Strelkov dnes také oznámil, že zahajuje trestní stíhání proti čelným ukrajinským politikům včetně úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova, premiéra Arsenije Jaceňuka a ministra vnitra Arsena Avakova. Trestnímu stíhání jsou prý také vystaveni šéf americké rozvědky CIA John Brennan, náměstkyně ministra zahraničí USA Victora Nulandová, a dokonce i mluvčí amerického ministerstva Jennifer Psakiová.

Skutečné jméno Strelkova je prý Igor Girkin. V rozvědce GRU má hodnost plukovníka. Podle dekretu jsou nyní všichni velitelé doněcké „domobrany“ podřízeni jeho velení. Své funkce prý ztratili šéf „Doněcké lidové republiky“ Andrej Purgin, šéf volební komise Roman Ljagin a předseda „parlamentu“ Vladimir Makovič.

Janukovyč nazval ukrajinskou vládu „kyjevskou krvavou juntou“

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč obvinil Kyjev z vraždy víc než 300 lidí. Politiky nazval 'kyjevskou krvavou juntou'. Zároveň vyzval ukrajinskou armádu, aby se stáhla z východu země. Vede podle něj válku proti vlastnímu národu. Přiznal ale i vlastní strategické chyby.

Ukrajinští vojáci ve Slavjansku
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

Ve hře jsou minomety

Podle ruských médií vojáci z okolních kopců ostřelují obytné čtvrtě Slavjansku minomety, ukrajinská média prezentují situaci přesně naopak. Minometnou palbu prý mají na starosti hlavně proruští radikálové, kteří cílí na televizní věž. Oběti na životech ale zatím hlášeny nejsou a televizní vysílání zůstává pod kontrolou Kyjeva. Silná střelba se podle agentury AFP ozývá v obci Andrijivka, která leží jižně od Slavjansku.

Slavjansk se zhruba 110 tisíci obyvateli, dosud kontrolován separatisty, drží ukrajinské vládní síly již přes týden v obklíčení. Ozbrojené incidenty hlásí proruští radikálové i v dalším doněckém městě Krasnyj Lyman. V Luhanské oblasti podle nich vládní jednotky napadly pozice rebelů v Novoajdaru.

Referendum pod palbou

Podle zahraničních zdrojů bylo už o nedělním ránu v době zahájení referenda o samostatnosti Doněcké oblasti slyšet střelbu a výbuchy granátů právě na okraji Slavjansku. Podle AP už tehdy byla tamní televizní věž jedním z epicenter střelby. Podle ministerstva obrany byl zraněn jeden voják. Separatisté podle agentury RIA Novosti mluvili o obětech na životech.  

Města, ve kterých probíhají protiteroristické operace
Zdroj: ČT24

Získání kontroly pomocí síly je podle analytika Michala Lebdušky strategie Kyjeva i po následující dny. Vláda obviňuje z organizování nepokojů na východě země Rusko a hovoří o stálé přítomnosti ruských agentů či vojáků, podobně jako v případě Krymu. Moskva v obou případech nařčení opakovaně odmítla, před časem ale prezident Vladimir Putin potvrdil, že na Krymu skutečně ruští zpravodajci působili (Více ZDE).

Zatím poslední obětí střetů tak zůstává muž postřelený v neděli během nepokojů v Krasnoarmijsku nedaleko Doněcku. Proruští rebelové podle agentury Reuters tvrdí, že k incidentu došlo poté, co ukrajinští vojáci obsadili volební středisko a pak zaútočili na dav na náměstí. Národní garda to odmítla.

3 minuty
Bez komentáře: Nedělní střety v Krasnoarmijsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...