Voliči hodili do parlamentu granát, hrozí předčasné volby, píše slovenský tisk

Slovenští voliči hodili do parlamentu granát, politická scéna je po volbách zcela rozbita. Kvůli patovému výsledku nebude mít země stabilní vládu a hrozí předčasné volby. Tak komentuje sobotní volby do slovenské Národní rady tamní tisk. Takřka všechny noviny označily za největší překvapení volební úspěch krajně pravicové strany Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS).

„Slovensko je po parlamentních volbách v nejistotě, jaká v zemi ještě nebyla. Volby přinesly patovou situaci, která ztěžuje vytvoření stabilní většinové vlády,“ uvedl list Pravda, podle kterého země pravděpodobně směřuje k předčasným volbám.

Podle Pravdy skončilo období „mocenského kralování“ vládních sociálních demokratů (Smer-SD) premiéra Roberta Fica. Smer-SD přišel ve 150členné sněmovně o dosavadní pohodlnou většinu, po volbách obsadí jen 49 křesel. „Přehnal to s tématem migrace, nepohnul s bojem proti korupci, vsadil výlučně na sociální balíčky a ekonomické výsledky země,“ poznamenal také deník.

Po volbách v zemi v podstatě neexistuje klasická pravice, reagoval list na nízký volební zisk nové strany Sieť a na slabý výsledek Kresťanskodemokratického hnutie (KDH), které poprvé od pádu komunismu nebude zastoupeno v Národní radě.

Výsledky slovenských voleb
Zdroj: ČT24

„Nevypočitatelná reprezentace v Bruselu“

„Co teď? Patové výsledky. Dokáže někdo sestavit vládu? Čekají Slovensko předčasné volby?“ napsal na titulní stránce nejčtenější slovenský list Nový čas. Dodal, že zemi čeká dlouhé období debat s nejasným výsledkem.

„Do Národní rady se dostalo osm politických stran, v nepřehledné situaci bude velmi těžké sestavit vládu. Navíc v době, kdy se má Slovensko ujmout předsednictví v Radě EU, nás budou reprezentovat skutečně nevypočitatelní politici,“ uvedl list Plus Jeden deň.

Tisk poukázal na volební úspěch LSNS. „Krajně pravicové seskupení sbíralo hlasy u prvovoličů i lidí, kteří se nezúčastnili posledních voleb. Jeho zvolení, podobně jako vstup strany Borise Kollára do parlamentu, má jednoho společného jmenovatele – frustraci voličů,“ napsaly slovenské Hospodárske noviny.

Sme: Pseudovůdci problémy jen prohloubí

List Sme volební úspěch LSNS pravicového radikála a předsedy Banskobystrického kraje Mariana Kotleby připsal také Ficově antiimigrační rétorice. „Robert Fico nastavil diskurs o uprchlících tak, že extremistické názory již nepatřily pouze na okraj společnosti. Dnes, po parlamentních volbách, již extremistická strana sedí v parlamentu,“ uvedl deník. Za důležité označil, aby frustrovaní lidé pochopili, že prostřednictvím pseudovůdců nezvolili žádná řešení a že jejich problémy se časem jen prohloubí.

„Voliči hodili granát, politická scéna je po volbách úplně rozbita. Úlohou odpovědných politiků je nyní ukázat, že Slovensko není Kotleba a že Slovensko patří do Evropy,“ napsal Denník N. Dodal, že taktika Smeru-SD v podobě štvaní proti uprchlíkům, kteří se na Slovensku dosud neobjevili, přinesla nástup fašistů.

Der Standard: Slovenské volby jsou varováním pro českého premiéra

Rakouský deník Der Standard ve svém komentáři napsal, že Slovensko skončilo po volbách s kocovinou, která je varováním i pro ostatní, například pro českého premiéra Bohuslava Sobotku.

„Nově vzniklá situace se směsicí stran je pro zemi hořká, také je ale Jobovou zvěstí pro ty Evropany, kteří v řešení globálních problémů důvěřují raději společnému postupu než samostatnému národnímu přístup,“ píše se v komentáři.

„Až Slováci v červenci převezmou předsednictví EU, tak bude pravděpodobně provizorně slepená vláda odpovědná zcela roztříštěnému parlamentu, kde mimo jiné bude sedět i krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby,“ dodal Der Standard.

Rakouský deník se domnívá, že by se slovenská kocovina mohla stát varováním pro ostatní. „Například pro sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotku. Sobotka na rozdíl od Fica akceptoval dohodnuté kvóty EU na přerozdělení běženců a neustále se straní xenofobních výroků prezidenta Miloše Zemana. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...