Štrasburk - Česká republika a dalších sedm evropských zemí už má volby za sebou. Většina unie jde ale odevzdat své hlasy teprve dnes. V Itálii pokračují volby druhým dnem a v ostatních 18 zemích je neděle jediným volebním dnem. Výsledky pozorně vyhlíží taky Brusel, který čeká na 736 nových evropských poslanců. Dosavadní volební účast je nad očekávání nízká. Slováci možná dokonce překonají svůj vlastní rekord z minulých eurovoleb, který byl 17 procent. V Česku podle neoficiálních odhadů přišlo volit asi 25 procent oprávněných voličů. V ostatních zemích unie bude pravděpodobně vyšší volební účast než v Česku, ale celkově se očekává, že účast bude nižší než v minulých eurovolbách. Průměr zvednou převážně země, kde lidé chodí volit povinně. Konečné oficiální výsledky voleb budou ve všech zemích unie zveřejněny v neděli večer. ČT od 21:00 vysílá volební studio a zveřejňovat výsledky eurovoleb bude celou noc.
Političtí analytici předpovídají, že v novém parlamentu získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran. Dobré výsledky euroskeptických stran se očekávají zejména na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a v Bulharsku. Tato hnutí využívají problémů vlád zápolících s ekonomickou krizí či migrací a těží z nepřízně mnohých voličů vůči EU.
Slovensko už zveřejnilo předběžné odhady sčítání. Nejvíc křesel v Evropském parlamentu získal pravděpodobně Směr - sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Zástupce v parlamentu by měly mít také dvě další vládní strany, Slovenská národní strana a Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko, stejně jako trojice opozičních stran Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana, Křesťanskodemokratické hnutí a Strana maďarské koalice. Voleb se zúčastnila asi pětina voličů.
Ve Španělsku volby doprovází atmosféra nespokojenosti vyvolaná rekordní mírou nezaměstnanosti, nejvyšší v Evropské unii. Přestože Španělé neviní z nynější hluboké hospodářské krize vládnoucí Španělskou dělnickou socialistickou stranu (PSOE), průzkumy veřejného mínění dávají jejím kandidátům 40 procent, o tři procenta méně než opoziční lidovci (PP). A to i přesto, že kampaň lidovců postrádá jasnou alternativu k tématům, jež nabízejí socialisté. Podpora Sjednocené levice se pohybuje kolem pěti procent.
V sousedním Portugalsku si vládnoucí Socialistická strana (PS) udržuje navzdory dopadům ekonomické krize přízeň voličů a průzkumy naznačují, že by její kandidáty do EP mohlo podpořit kolem 39 procent voličů. Odstup nejsilnější opoziční Sociálnědemokratické strany (PSD) je ale jen tři procenta, takže odhady, jak se tito soupeři podělí o 22 poslaneckých křesel, jsou zcela otevřené. Levicový blok (BE) věří, že získá podporu 12 procent voličů.
V Polsku se politické strany snažily mobilizovat občany k účasti ve volbách. Hra na city pomocí návratu k citlivým tématům polsko-německých vztahů, využití likvidace loděnic a hospodářské krize k útokům na vládu ani opakované výzvy prezidenta Lecha Kaczyńského k odpovědnosti obyvatel však asi k urnám nepřivedou o mnoho více voličů, než kolik jich bylo před pěti lety. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by mohla odevzdat svůj hlas téměř polovina Poláků. Odborníci ale upozorňují, že v roce 2004 týden před volbami zájem o účast projevilo 45 procent občanů a nakonec hlasovalo 21 procent.
Volbám v Rakousku předcházela vyostřená populistická kampaň. V zemi se přesto očekává rekordně nízká účast. O přízeň 6,4 milionu voličů se uchází osm stran. Šest z nich má šanci získat přes čtyři potřebná procenta hlasů a dosáhnout na některé ze 17 křesel. Podle průzkumů by si mohli výrazně polepšit populisté. Nejcharismatičtější tváří předvolebního boje se totiž stal modrooký šéf populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache, jehož strana má podle průzkumů 15procentní podporu voličů. V kampani vystupoval s krucifixem v ruce a svobodní na plakátech hlásali, že chtějí „Západ v rukách křesťanů“. Skandál pak vyvolal jejich inzerát, v němž dávají „Veto vstupu Izraele do EU“. Izrael o členství v unii přitom neusiluje.
V sobotu odpoledne začali odevzdávat hlasy také voliči v Itálii. Zde se očekává vyšší účast voličů, jak je tomu na Apeninském poloostrově zvykem, Itálie má v EP 72 zástupců. Hlasování pokračuje v Itálii i dnes a podle pozorovatelů ukáže, jaký případný dopad měly nejnovější skandály na oblíbenost Berlusconiho. Nejvíce hlasů zřejmě získá jeho vládní pravicová strana Lid svobody, ale je otázka, zda získá premiérem očekávaných nejméně 40 procent.
