Volební maraton končí - dnes volí zbylých 19 evropských zemí

Štrasburk - Česká republika a dalších sedm evropských zemí už má volby za sebou. Většina unie jde ale odevzdat své hlasy teprve dnes. V Itálii pokračují volby druhým dnem a v ostatních 18 zemích je neděle jediným volebním dnem. Výsledky pozorně vyhlíží taky Brusel, který čeká na 736 nových evropských poslanců. Dosavadní volební účast je nad očekávání nízká. Slováci možná dokonce překonají svůj vlastní rekord z minulých eurovoleb, který byl 17 procent. V Česku podle neoficiálních odhadů přišlo volit asi 25 procent oprávněných voličů. V ostatních zemích unie bude pravděpodobně vyšší volební účast než v Česku, ale celkově se očekává, že účast bude nižší než v minulých eurovolbách. Průměr zvednou převážně země, kde lidé chodí volit povinně. Konečné oficiální výsledky voleb budou ve všech zemích unie zveřejněny v neděli večer. ČT od 21:00 vysílá volební studio a zveřejňovat výsledky eurovoleb bude celou noc.

Političtí analytici předpovídají, že v novém parlamentu získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran. Dobré výsledky euroskeptických stran se očekávají zejména na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a v Bulharsku. Tato hnutí využívají problémů vlád zápolících s ekonomickou krizí či migrací a těží z nepřízně mnohých voličů vůči EU. 

Slovensko už zveřejnilo předběžné odhady sčítání. Nejvíc křesel v Evropském parlamentu získal pravděpodobně Směr - sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Zástupce v parlamentu by měly mít také dvě další vládní strany, Slovenská národní strana a Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko, stejně jako trojice opozičních stran Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana, Křesťanskodemokratické hnutí a Strana maďarské koalice. Voleb se zúčastnila asi pětina voličů.

Evropské volby se blíží ke konci (zdroj: ČT24)

Ve Španělsku volby doprovází atmosféra nespokojenosti vyvolaná rekordní mírou nezaměstnanosti, nejvyšší v Evropské unii. Přestože Španělé neviní z nynější hluboké hospodářské krize vládnoucí Španělskou dělnickou socialistickou stranu (PSOE), průzkumy veřejného mínění dávají jejím kandidátům 40 procent, o tři procenta méně než opoziční lidovci (PP). A to i přesto, že kampaň lidovců postrádá jasnou alternativu k tématům, jež nabízejí socialisté. Podpora Sjednocené levice se pohybuje kolem pěti procent.

V sousedním Portugalsku si vládnoucí Socialistická strana (PS) udržuje navzdory dopadům ekonomické krize přízeň voličů a průzkumy naznačují, že by její kandidáty do EP mohlo podpořit kolem 39 procent voličů. Odstup nejsilnější opoziční Sociálnědemokratické strany (PSD) je ale jen tři procenta, takže odhady, jak se tito soupeři podělí o 22 poslaneckých křesel, jsou zcela otevřené. Levicový blok (BE) věří, že získá podporu 12 procent voličů.

V Polsku se politické strany snažily mobilizovat občany k účasti ve volbách. Hra na city pomocí návratu k citlivým tématům polsko-německých vztahů, využití likvidace loděnic a hospodářské krize k útokům na vládu ani opakované výzvy prezidenta Lecha Kaczyńského k odpovědnosti obyvatel však asi k urnám nepřivedou o mnoho více voličů, než kolik jich bylo před pěti lety. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by mohla odevzdat svůj hlas téměř polovina Poláků. Odborníci ale upozorňují, že v roce 2004 týden před volbami zájem o účast projevilo 45 procent občanů a nakonec hlasovalo 21 procent.

Volbám v Rakousku předcházela vyostřená populistická kampaň. V zemi se přesto očekává rekordně nízká účast. O přízeň 6,4 milionu voličů se uchází osm stran. Šest z nich má šanci získat přes čtyři potřebná procenta hlasů a dosáhnout na některé ze 17 křesel. Podle průzkumů by si mohli výrazně polepšit populisté. Nejcharismatičtější tváří předvolebního boje se totiž stal modrooký šéf populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache, jehož strana má podle průzkumů 15procentní podporu voličů. V kampani vystupoval s krucifixem v ruce a svobodní na plakátech hlásali, že chtějí „Západ v rukách křesťanů“. Skandál pak vyvolal jejich inzerát, v němž dávají „Veto vstupu Izraele do EU“. Izrael o členství v unii přitom neusiluje.

V sobotu odpoledne začali odevzdávat hlasy také voliči v Itálii. Zde se očekává vyšší účast voličů, jak je tomu na Apeninském poloostrově zvykem, Itálie má v EP 72 zástupců. Hlasování pokračuje v Itálii i dnes a podle pozorovatelů ukáže, jaký případný dopad měly nejnovější skandály na oblíbenost Berlusconiho. Nejvíce hlasů zřejmě získá jeho vládní pravicová strana Lid svobody, ale je otázka, zda získá premiérem očekávaných nejméně 40 procent.

  • Volby na Slovensku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/913/91230.jpg
  • Evropský parlament autor: Vincent Lebrou, zdroj: www.eudebate2009.eu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/836/83540.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci 20 tisíc lidí. Oheň zachvátil přes 20 čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Informují o tom tiskové agentury.
před 42 mminutami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 9 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 13 hhodinami
Načítání...