Pchjongjang - Severokorejská armáda odpovídá 70. letům 20. století. „Faktem je, že jim zatím nelétala žádná raketa tak, jak by měla,“ komentoval vojenský analytik Martin Koller, podle kterého je Korea pravděpodobně schopna nebezpečnou jadernou hlavici vyrobit, ale až za cca 10 let. Reaktor podle něj v Koreji v současnosti neběží. „Neschováte pořádně ani jadernou ponorku, pokud se nedostanete mezi různě teplé vrstvy vody,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Má Severní Korea jadernou bombu a rakety, aby mohla rozpoutat jadernou válku?
Pravděpodobně nějakou hlavici nebo bombu má. Jde o to, že jich patrně nemá dost a nemá je dostatečně malé, aby měla nosič, který by je dokázal dopravit tam, kam by toužili.
Japonská média spekulovala, že by raketa, kterou Severní Korea přemístila ke svému východnímu pobřeží, mohla být i raketa dlouhého doletu.
Faktem je, že jim zatím nelétala žádná raketa tak, jak by měla, protože mají trochu paradoxně jen dva typy raket. Jedna je tzv. Scud, neboli bývalý sovětský Elbrus, což je raketa, která vychází z německého typu V2 z druhé světové války. Oni to modernizují, ale představa, že by byly schopny unést nějakou účinnou hlavici, je dneska už jenom sen. Přesnost zásahu je v desítkách kilometrů, představa bodového zásahu je zcela mimo. Jediná jejich moderní raketa je opět exsovětský typ Točka ze sedmdesátých let, který má dostřel 120 kilometrů. To je jediná jejich raketa, která má tuhé pohonné hmoty a je tudíž schopna poměrně rychlé přípravy k palbě.
Pokud nemá bomby a rakety teď, nabízí se otázka, kdy je může mít? Korea oznámila, že restartuje jaderný reaktor.
Korea je pravděpodobně schopna jadernou hlavici vyrobit. Záleží za jak dlouho, v jaké kvalitě, a kromě toho v jaké velikosti. Kdyby vyráběly bombu velikosti Hirošimy nebo Nagasaki, jsou to obrovské hmotnosti, které nejsou schopni dostat do vzduchu. A vyrobit malou bombu je větší problém, který vyžaduje sofistikovanější technologie. Nicméně vzhledem k tomu, kolik do toho pravděpodobně investují, nelze vyloučit, že se dopracují k tomuto rozměru. Výroba plutonia je dlouhá záležitost, je to otázka 10, 15 let.
Jak dlouho stál ten reaktor? Mezinárodní pozorovatelé už do země dlouho nesmějí, jaderný expert Hecker byl pravděpodobně poslední člověk ze Západu, který reaktor viděl, a ten byl v zemi naposledy v roce 2010. A co když ten reaktor vůbec nestál ty poslední dva až tři roky?
Osobně jsem toho názoru, že toto lze zjistit relativně přesně, protože když reaktor zahrabou, tak ho musí chladit, a tím pádem nějaké záření unikne. Nepochybuji o tom, že to Američané velmi dobře a úspěšně sledují a minimálně armádní složky vědí, co se kde děje.
Dá se utajit pravý stav kondice jaderného programu té či oné země? Nebo jsou vždycky nějaké indicie, z nichž se to dá vyvodit?
Přesně tak. V podstatě to nelze úplně schovat. To by snad bylo možné jen zahrabat několik desítek kilometrů pod zem a chladit nějakým způsobem předávání mezi kapalinami, ale normální reaktor prostě neschováte. Neschováte pořádně ani jadernou ponorku, pokud se nedostanete mezi různě teplé vrstvy vody. U reaktoru, pokud je dostatečně výkonný, chlazení schovat nelze.
V jaké kondici je severokorejská armáda?
Odpovídá tak zhruba 70. letům minulého století. Jsou tam dva faktory, lidský a technologický. Technologie je zastaralá, nemají ani tak dobrou výstroj, jakou měl kdysi Saddám Husajn. Všemožně modernizují, z 90 procent exsovětskou nebo exčínskou výzbroj, ale modernizovat nelze donekonečna.
Druhá věc je lidský faktor a tam je to velký otazník, protože tím, že je korejské obyvatelstvo odtrženo od informací a dlouhodobě vystaveno práci politických pracovníků, může být určitým způsobem indoktrinováno. Je tu otázka, nakolik armáda přijme střet s úplně jinými technologiemi i životními podmínkami. Vždyť i Čína je vývojově několik desítek let před Koreou. A jak bylo řečeno, Čína je první, kdo by byl proti tomu, aby Korejci podnikali nějaká válečná tažení, protože by tím poškodili čínské obchodní zájmy.
