Washington - Bouřky a blesky fascinují lidstvo tisíce let. Doposud však nevíme, jak přesně světelné hry přírody fungují. Změnit se to snaží vědci z Floridské univerzity. Ve Spojených státech se výzkum blesků rozmáhá. Odborníci z NASA nedávno objevili, že v bouřce se nejspíš rodí antihmota. Vědci chtějí tajemství blesků nejen rozkrýt, ale časem je i lépe předpovídat, ovlivnit anebo dokonce zastavit. Rozhánění mraků a poroučení větru a dešti si už lidstvo vyzkoušelo. Další výzva zní: Jak poručit blesku.
„Z vědeckého hlediska máme několik cílů: porozumět tomu, jak blesk vzniká, jak se pohybuje a jak působí v místě, kde se dotkne země. To jsou tři hlavní záhady,“ shrnuje Dustin Hill z Floridská univerzity.
Když začne bouře nabírat na síle, vědci vystřelí stovky metrů vysoko raketu s měděným drátem. V bouřkovém mraku pak po vodivém drátě sjede blesk na zem, do místa, kde jej vědci chtějí mít. Celá akce trvá jen pár sekund, během nichž se pořídí miliony fotek a změří stovky údajů.
Martin Uman, professor Floridské univerzity:
„Jednou přijdeme na to, co se v mracích vlastně děje. Pak budeme schopni bouřky předvídat a třeba i ovlivnit. A kdo ví, nakonec možná i zastavit.“
Výzkumníci blesky pozorují už 250 let, od doby, kdy byl vynalezen bleskosvod. Za tu dobu zjistili, že blesky vznikají po elektrickém výboji v bouři, cestují obrovskou rychlostí a na velké vzdálenosti. Současná technologie má být první, výraznějším posunem. „Teprve nedávno jsme se dostali do bodu, kdy máme pohromadě měřící zařízení a můžeme začít s průzkumem všech těch fascinujících procesů. Řekl bych, že zatím jen klepeme na dveře opravdových objevů,“ říká Hill.
Vědci objevili i antihmotu
Jeden z nich už však má konkrétní obrysy. Blesky vydávají určité radiační záření. Jsou to paprsky vědcům dosud neznámé. Klíčové teď je provádět další a další měření a mít možnost je nahrávat vysokorychlostní kamerou. „Když jsme začali blesky natáčet, byli jsme někde na desetitisících snímcích za sekundu. Už to je dost nadstandardní. Ale příští rok půjdeme ještě dál, odhaduji to na 4 miliony snímků,“ dodává Hill.
Při bouři se objevuje i další fenomén, který dnes zaměstnává fyziky. Satelitní měření překvapivě a hned několikrát ukázala přítomnost antihmoty. Družice Fermi jev zachytila v prosinci 2009 při sledování tak zvaných gama bouřek. Těch za rok proběhne v zemské atmosféře asi 500. Záznamy z Fermi vědci NASA analyzovali a letos v lednu přišli v pěti případech s šokujícím závěrem. „Družice zaznamenala, že v bouřce vznikl paprsek pozitronů – elementárních částic antihmoty. To je ohromující a nikdy nikdo nic podobného neviděl,“ poznamenal profesor Martin Uman.
Podle dosud platné teorie velký třesk vyprodukoval hmotu a antihmotu ve vyváženém poměru. Z hmoty byl vytvořen náš vesmír. Kam se poděla antihmota, zůstává záhadou. Snaží se ji už delší dobu rozluštit a dokonce vytvářet v institutu CERN, v obřím podzemním urychlovači částic u Ženevy. Nyní se zdá, že antihmotu lze najít v každé obyčejné bouřce. Není divu, že se americké ministerstvo obrany rozhodlo vložit do výzkumu blesků desítky milionů dolarů.
