Varšava - Poláci jdou dnes k volbám. O jejich hlasy soupeří především vládní liberální strana Občanská platforma premiéra Donalda Tuska a konzervativní opozice Právo a spravedlnost, kterou vede Jaroslaw Kaczyński. Právě půtky mezi těmito dvěma stranami poznamenaly i předchozí volební období. Po hádkách vlády s oběma bratry Kaczyńskými polskou politickou scénu sjednotila až hrůzná tragédie polského letounu u Smolensku. V předvolební kampani už ale byli rivalové zase na nože. Neznámou ovšem zůstává, kdo skončí na třetí pozici. Podle ústřední volební komise do 14:00 odevzdalo hlas 23 procent oprávněných voličů. Na dvou místech policisté našli podezřelé balíčky. Odhady výsledků voleb mají být známy krátce po uzavření volebních místností ve 21:00. Celkové oficiální výsledky volební komise oznámí zřejmě v úterý.
S dvouapůlhodinovým zpožděním hlasování začalo v jednom z okrsků ve městě Gorzów Wielkopolski na západě Polska. Policisté tam našli podezřelý balíček s cedulkou varující, že uvnitř jsou výbušniny. Ve východopolském Lublině policie před polednem kvůli nálezu dalšího balíčku evakuovala školu, do které lidé přicházejí volit. Hlasovací místnosti byly na chvíli uzavřeny. Strážci pořádku zadrželi muže, který je podezřelý, že balíček před školu položil.
V roce 2007 nastupoval Tusk do premiérského křesla s nadějí na modernizaci země. Vládní koalice tvořená Občanskou platformou (OP) a Polskou lidovou stranou (PSL) však musela od počátku čelit dvojí opozici. Vedle té parlamentní, reprezentované hlavně sociálně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), to byl i prezident Lech Kaczyński. Ten se s premiérem neshodl skoro v ničem. Hádali se o to, kdo bude létat vládním letadlem nebo kdo bude Polsko reprezentovat v Evropské unii. Prezident nejednou vetoval vládní zákony.
Napětí ale ukončila obrovská tragédie. V dubnu 2010 prezident Lech Kaczyński zemřel spolu s dalšími představiteli polského státu při letecké havárii ve Smolensku.
Polské volby
Poláci volí 460 poslanců a 100 senátorů. Do Senátu se letos poprvé volí podle většinového systému.
Dnes se bude rozhodovat, kam bude Polsko směřovat dál. V parlamentních volbách podle průzkumů přijde hlasovat okolo tří pětin oprávněných voličů. Sociologové ovšem upozorňují na to, že toto číslo může být přehnané.
Volební účast v Polsku je totiž v porovnání s Českem a Slovenskem dlouhodobě nízká. Poláci prostě nechodí k volbám. Při předčasných parlamentních volbách před čtyřmi lety hlasovalo 53,9 procenta Poláků, což bylo nejvíce od roku 1989. Nejnižší účast při volbách do polského parlamentu byla v roce 2005, kdy šlo hlasovat pouhých 40,57 procenta Poláků. V Česku při loňských parlamentních volbách přitom přišlo hlasovat 62,6 procenta voličů, což je na české poměry velmi málo.
Jaroslaw Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost:
„Vybudujeme důstojné, silné a sebevědomé Polsko a takoví budou i Poláci.“
Nízká volební účast by příliš nepomohla současné vládní straně Občanské platformě premiéra Donalda Tuska, která má největší šance nedělní volby vyhrát. Voliči této strany totiž nejsou příliš disciplinování, naopak stoupenci opozičního konzervativního Práva a spravedlnosti jsou většinou svědomití voliči.
Podle předvolebních průzkumů zveřejněných v posledních dnech se zvětšuje náskok Občanské platformy před Právem a spravedlností. Tuskově straně by svůj hlas dalo 31 procent voličů, formaci Kaczyńského 18 procent. „Změňme vládu a změňme budoucnost naší vlasti. Čtyři roky neschopné vlády, její lži a experimenty musí skončit,“ hlásá Kaczyński.
Kromě těchto dvou uskupení mají šanci dostat se do parlamentu i další tři strany, které by mohly překonat ve volbách pětiprocentní hranici – Palikotovo hnutí, Polská lidová strana a Svaz demokratické levice.
Na čtyřicet procent Poláků se nechystá volit
Janusz Palikot slibuje, že zruší výuku náboženství ve školách, zdaní příjmy kněžím, legalizuje marihuanu a zmírní mimořádně přísný protipotratový zákon. Palikot navíc do války o parlament vyslal zřejmě nejslavnějšího homosexuála v Polsku nebo bojovnici za práva transsexuálů, která sama ještě nedávno byla mužem. „Pokud bude dál vládnout Občanská platforma s lidovci, přijde stagnace, konec reforem a rozvoje. Pokud se vrátí Právo a spravedlnost, přijdou konflikty se sousedy i mezi Poláky,“ konstatoval Palikot. „Naše hnutí prosadí zdanění kněží. Biskupové nemohou být milionáři,“ dodal.
Necelá třetina voličů ještě včera neměla jasno, koho nakonec podpoří. Víc než 40 procent Poláků navíc přiznalo, že k volbám vůbec nepůjde.
