Urmij (Írán) - Aralské jezero bude mít možná brzy svého smutného následovníka, ve střední Asii vysychá další slaná vodní plocha. Urmijské jezero v Íránu se zmenšilo už víc než o polovinu a nic nenasvědčuje tomu, že by pokles vody ustával. Někteří viní přes deset let trvající sucho, místní naříkají na vládu, která nechala na řekách, které jezero zásobovaly, postavit několik desítek přehrad.
Ve Střední Asii vysychá další jezero
Kdysi bývalo v íránské Urmii vyhlášené turistické letovisko. Místní voda a slaný písek měly mít dokonce hojivé účinky. Ty doby jsou ale už dávno pryč. Výletní lodě chátrají zaváté pískem a ozdobené krustou zaschlé soli. „Kamaráda bolela noha a slyšeli jsme, že voda z jezera a písek na jeho pláži by mohl nohu zklidnit. Jenže všechno, co jsme tu našli, je sůl. Písek má být na pláži, ale tady žádná není, voda je příliš daleko od míst, kde byly původně pláže a všude tu zbyla jen sůl,“ vypráví jeden z mála turistů.
Hosejn Nezamká Gusči:
„Náš obchod jde ke dnu. Voda opadá stále rychleji a stejně ubývá i turistů. Nastalá situace ovlivňuje obchod jak u jezera, tak i ve městě.“
Umírající jezero (zdroj: ČT24)
S pěti tisíci kilometry čtverečními rozlohy je Urmijské jezero třetí největší se slanou vodou na světě. Je navíc biosférickou rezervací pod patronátem UNESCO zařazené jako mokřina. Jenže na seznam bylo zapsáno ještě v dobách, kdy vypadalo podstatně jinak. „Kvůli tomu vysychání nám jsou lodě už k ničemu. Pohon v takhle koncentrované slané vodě sotva funguje a údržba je strašně drahá,“ stěžuje si majitel loděnice Hosejn Nezamká Gusči. S tím, jak ubývalo vody, se koncentrace soli v jezeře neustále zvyšovala. Z původních osmdesáti miligramů v 70. letech se vyšplhala až na 350 v současnosti.
Jedni vidí za zkázou jezera desetiletí sucha, které zapříčinilo zvýšené odpařování. Jiní zase vládní projekty, které daly na řekách, zásobujících jezero vodou, vzniknout celkem pětatřiceti přehradám. Všichni se ale shodují na jednom. Pokud jezero vyschne docela, bude to znamenat katastrofu. „Pokud jezero zmizí, tak vítr rozežene sůl po celém okolí a naprosto naruší zdejší ekosystém,“ varuje Réza Dustí z Urmijské univerzity.
Už teď má jezero podle odhadů v nejhlubším místě pouze 16 metrů. Vláda v Teheránu proto začala spřádat plány na jeho záchranu. Chce uměle vyvolávat srážky v oblasti, odkud se do jezera sbírá voda, nařídí omezení zavlažování v okolí, aby neklesala spodní voda, a dokonce chce přivádět vodu až ze vzdálených oblastí. Místní ale trvají na tom, že na vině jsou přehrady a s jezerem i svým živobytím se pomalu loučí.
„Když začalo jezero vysychat, klesala spolu s ním i hladina spodní vody. Ve studnách už nebylo dost vody, a tak jsme je museli prohloubit, jenže slaná voda se začala objevovat i ve studních. Tím, že přehradili řeky, které zásobovaly jezero, způsobili, že začalo vody v něm ubývat. To, co následovalo, ovlivnilo celou oblast,“ vysvětluje místní farmář Salman Razmí.
Mnozí se obávají, že osud Urmijského jezera bude připomínat spíš historii Aralského jezera na pomezí Kazachstánu a Uzbekistánu. Kolosální snaha tehdejšího Sovětského svazu o zúrodnění a zavlažení pouště tehdy způsobila, že se Aral bez vody z řek, které odklonili nebo přehradili, smrskl na pouhou desetinu své původní velikosti.
- Nános soli na břehu Urmijského jezera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2676/267553.jpg
- Loďky na břehu Urmijského jezera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2676/267557.jpg
- Vysychání Aralského jezera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2676/267554.jpg