Vatikán propustil kvůli zneužívání dětí přes 800 kněží

Ženeva – Za posledních deset let muselo kvůli znásilňování a sexuálnímu obtěžování dětí opustit řady katolické církve 848 kněží. Dalších 2 572 dostalo menší tresty. Oznámil to velvyslanec při OSN arcibiskup Silvano Tomasi. Výbor OSN proti mučení vyslýchá představitele Vatikánu kvůli podezření, že Vatikán svým přístupem k obětem zneužívání porušuje konvenci proti mučení, k níž se připojil v roce 2002.

Tomasi při výslechu nic nenamítal proti přesvědčení výboru, že sexuální násilí proti dětem lze klasifikovat jako mučení. „V takovéto situaci se nikdy nedá udělat dost pro nápravu. Ve Spojených státech například církev zaplatila dva a půl miliardy dolarů na kompenzace obětí.  Většina kněží, o kterých víme, že se dopustili zneužívání, byla zbavena hodnosti,“ oznámil kardinál.

Podle něj bylo od roku 2004 Vatikánu hlášeno více než 3 400 věrohodných případů zneužívání. Jenom loni to bylo 401 případů. Za posledních deset let bylo 848 kněží potrestáno zbavením úřadu nebo pozastavením činnosti. Dalších 2 575 kněží bylo odsouzeno k doživotnímu pokání a modlení nebo jim byly uloženy jiné tresty. Mírnější tresty jsou přitom často uplatňovány u starších duchovních. Tomasi ujistil, že provinilci jsou vystaveni také kázeňským postihům a bývají přeloženi na místa, kde se nedostávají do styku s dětmi.

Katolická církev
Zdroj: ČT24

Papežský úřad loni uvedl, že v důsledku případů sexuálního zneužívání změnil požadavky kladené na kandidáty kněžství, aktualizoval církevní právo a vyzval biskupskou konferenci, aby stanovila směrnice pro boj s těmito zločiny.

Na počátku tisíciletí se v Irsku, ve Spojených státech a dalších zemích začalo mluvit o případech tisíců dětí, které se staly oběťmi sexuálního zneužívání duchovními v 60., 70. a 80 letech. Vysocí preláti současně začali čelit nařčením, že chránili viníky překládáním do jiných farností, aby uchránili pověst církve.

Ačkoli současný papež František se za zneužívání kněžími omluvil a inicioval vznik nové mezinárodní komise na ochranu dětí v církevních institucích, skandál církví otřásá dodnes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...