Brusel – Expertní komise Evropské unie dnes zveřejnila závěry zprávy o loňském pětidenním rusko-gruzínském konfliktu. Dokument označil za viníka rozpoutání války Gruzii. Její jednotky loni 7. srpna pronikly na území separatistického regionu Jižní Osetie, následně do konfliktu vstoupilo i Rusko, které vyslalo do regionu svou armádu. A právě proto přiznávají experti část viny i Moskvě. Komise navíc tvrdí, že riziko nové konfrontace mezi Gruzií a Ruskem je velké.
Válku s Ruskem rozpoutala Gruzie, míní experti Evropské komise
Od bleskové války loni v srpnu, která skončila drtivou porážkou Gruzie a vyhlášením nezávislosti jejích dvou separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie, se obě země navzájem obviňují z jejího rozpoutání. Evropská unie v tom má ale ode dneška jasno. Experti Evropské komise vypracovali zprávu, která dává vinu za rozpoutání konfliktu hlavně Gruzii.
Ta se přitom brání tím, že zásahem v Jižní Osetii pouze reagovala na pokus ruské armády o invazi na území Gruzie. Podle závěrů unijní zprávy ale nic nedokazuje, že by se v době, kdy gruzínské síly pronikly do Jižní Osetie, ruské jednotky chystaly vstoupit na toto území.
Reportáž Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)
Zpráva expertní komise:
„Bombardování Cchinvali jednotkami gruzínské armády během noci ze 7. na 8. srpna 2008 znamenalo začátek ozbrojeného konfliktu velkých rozměru v Gruzii.“
Zpráva ale nešetří ani Rusko. Podle ní nese Moskva svou část odpovědnosti za konflikt, protože týdny a měsíce před válkou prováděla strategii stupňování napětí v obou povstaleckých provinciích a kolem nich.
Experti upozorňují také na to, že Rusko porušovalo v konfliktu mezinárodní právo, když jeho jednotky pronikly na gruzínské území mimo hranice Jižní Osetie.
Rusko prostřednictvím svého velvyslance při EU uvítalo, že mezinárodní vyšetřování prokázalo vinu Gruzie za vyvolání loňského konfliktu. „Kdo si první začal? Na tuto otázku dává zpráva jednoznačnou odpověď,“ prohlásil Vladimir Čižov. „Potvrzuje to ruský názor, není to proruská zpráva, komise odvedladokonalou práci,“ dodal Čižov.
Zpráva, na níž se podílelo 19 expertů, specialistů na mezinárodní právo, na lidská a humanitární práva, kteří se opírali o vojenské a historické dokumenty, bude dnes předána stranám, kterých se týká. Komise pracovala pod vedením renomované švýcarské diplomatky Heidi Tagliaviniové.
Uprchlíci si přejí návrat domů
Konflikt ze srpna 2008 trval pět dní. Válka má na svědomí stovky životů a přes 100 tisíc gruzínských uprchlíků z Jižní Osetie a Abcházie. Tamní separatistické režimy podporované Ruskem jim nechtějí dovolit, aby se vrátili domů. Přestože i OSN se za jejich návrat přimlouvá.
Malá část ze 100 tisíc uprchlíků proto žije v uprchlickém táboru Cerovani. Dostali tu sice nové domy, i tak se tu ale necítí dobře a přejí si návrat domů. Pravděpodobnost, že se jim přání splní, je ale čím dál menší.
Uprchlický tábor v Cerovani