V Německu začal soud s 94letým Reinholdem Hanningem, který je obžalován z toho, že se jako dozorce v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim podílel na vraždě nejméně 170 tisíc lidí. Hanning byl členem jednotek SS a v táboře sloužil od ledna 1943 do června 1944. Tím se podle porýnské Centrály pro zločiny nacismu podílel na holocaustu. On sám obvinění odmítá.
„Viníme obžalovaného z účasti na zabíjení v osvětimském táboře. Hlavním důvodem je spoluúčast na zabíjení Maďarů. V roce 1944 jich nacisté deportovali zhruba 440 tisíc a většinu z nich okamžitě zavraždili plynem,“ prohlásil státní zástupce Andreas Bendel.
Hanning údajně nejen střežil tábor, ale dohlížel i na přijíždějící židovské transporty. Někdejší dozorce tvrdí, že sice sloužil v osvětimském táboře, ale ne v jeho vyhlazovací části v Březince, kde zahynulo 1,1 milionu lidí.
První den procesu na místě sleduje šest desítek novinářů; 23 míst v jednacím sále je vyhrazeno pro zahraniční žurnalisty, mimo jiné z Izraele, Kanady, Maďarska, Velké Británie či USA. K soudu přišla i známá 87letá pravicová extremistka a popíračka holocaustu Ursula Haverbecková, kterou musela chránit policie. V minulosti byla opakovaně za štvavá prohlášení odsouzena, naposledy loni v listopadu k deseti měsícům; tento verdikt je ale nepravomocný.
Proti dozorci stojí bývalí osvětimští vězni
Proti Hanningovi stojí čtyřicítka přeživších z Osvětimi a jejich příbuzní. Díky německému právnímu systému se mohli připojit jako spolužalobci. „Jde mi jen o spravedlnost. Chtěl bych, aby ten muž, který stane před soudem, řekl pravdu. Já chodím do škol a říkám pravdu o tom, co se tehdy stalo. Měl by to udělat taky,“ říká jeden z přeživších Leon Schwarzbaum.
Protože soud v porýnském Detmoldu, kde se proces s Hanningem odehrává, nemá dostatečně velký jednací sál, konají se slyšení v prostorách místní průmyslové a obchodní komory. Prozatím je do května naplánováno dvanáct jednacích dní. Hanning je podle lékařského posudku schopen, aby se každého slyšení dvě hodiny účastnil. Na místě má k dispozici lékaře.
Předpokládá se, že vypovídat budou nejméně tři přeživší vězni. Jejich svědectví zazní během prvních dvou dní procesu. „U krematorií komíny chrlily oheň, plamen byl vysoký jak komíny samotné a zápach páleného lidského masa byl tak neuvěřitelný, že se těžko dal snést. Když jste viděli ten oheň, smrt byla vždy přímo před vámi, protože všichni věděli, že tam pálí lidi,“ vzpomíná Schwarzbaum.
„Jsem rád, že se soudy jako tento konají. Jasně se řekne, že to byl zločin, vy jste tam byl, a proto vás potrestáme. Je mi jedno, jestli bude potrestán, ale to, co německý soudní systém dělá, je správné. I po tak dlouhé době to má smysl,“ říká další přeživší z Osvětimi Justin Sonder. „Často se mě ptají, zda byli v Osvětimi esesáci, kteří by měli soucit. Absolutně ne, odpovídám! Bili vás, kopali, vzali vám čepici a odhodili ji pryč - jen proto, aby vás za to mohli zastřelit.“
Proces s penzistou z Detmoldu je jedním z těch, které následují pět let starý precedens. Tehdy stanul před soudem někdejší automechanik John Demjanjuk, který se stal prvním člověkem odsouzeným výhradně za to, že sloužil jako strážný - bez důkazů, které by ho spojovaly s konkrétní vraždou.
Proces s Hanningem přitom není v Německu jediný tohoto typu. Podle berlínského deníku Die Tageszeitung se připravují obdobné kauzy u soudů v Hanau, Neubrandenburgu a Kielu. V prvním z nich, jenž by mohl začít v Neubrandenburgu koncem února, se bude zodpovídat z údajného podílu na smrti 3681 lidí někdejší člen osvětimského zdravotnického personálu Hubert Zafke. Všem obviněným je přes 90 let, 95letý Zafke je mezi nimi nejstarší.
