V Makedonii dostal Zeman nejvyšší státní vyznamenání, v Arménii sud koňaku

Český prezident Miloš Zeman obdržel nejvyšší makedonské státní vyznamenání Řád 8. září. Dostal ho za mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů mezi Českem a Makedonií. Zeman je do pátku na návštěvě Makedonie a podpořil snahy této země vstoupit do NATO a Evropské unie. Zároveň poděkoval za její obranu Evropy při řešení migrační krize.

Vyznamenání předal českému prezidentovi jeho makedonský protějšek Ďorge Ivanov po setkání v letovisku Ochrid u stejnojmenného jezera. Prezidenti spolu jednali ve vile Biljana, která je venkovským sídlem makedonských prezidentů.

Nejvyšší státní vyznamenání nese datum 8. září, kdy Makedonci slaví Den nezávislosti - v tento den se v roce 1991 v referendu vyslovili pro samostatnost země. V minulosti toto ocenění dostal třeba americký prezident George Bush starší, polský prezident Bronislaw Komorowski nebo maďarský prezident Viktor Orbán, připomněl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček.

Oficiálním zdůvodněním udělení vyznamenání Zemanovi je „mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů“. Makedonci tak pravděpodobně ocenili i českou pomoc při zvládání migrační krize, kdy do balkánské země přijeli čeští policisté pomoci s hlídáním hranic s Řeckem. Makedonský prezident Zemanovi a českým představitelům za pomoc při zvládání
migrace poděkoval. Vyjádřil i své poděkování za policejní a humanitární podporu.

Chtěl bych proto plně podpořit úsilí Makedonie při začlenění se jak do Evropské unie, tak do NATO, protože si myslím, že v této migrační krizi prokázala daleko větší odvahu než někteří členové těchto organizací.
Miloš Zeman

Zeman řekl, že skupina asi 40 českých policistů se vymění příští týden. S týmem, který v zemi působí v současnosti, by se chtěl v pátek setkat. Ohledně humanitární pomoci český prezident slíbil, že bude pokračovat. Případná další pomoc bude podle něj záležet na makedonských požadavcích.

Koňak Ararat s chutí popíjeli Chruchill nebo Jelcin

Zeman na oficiální návštěvu Makedonie přiletěl odpoledne z Arménie, kde dopoledne stihnul zavítat do likérky Ararat v metropoli Jerevanu. Zároveň obdržel vlastní sud s asi 400 litry této lihoviny, který však zůstane ve sklepích podniku. Prezidenta dárky potěšily a hostitelům na oplátku v žertu slíbil, že pro ně bude v Česku pracovat jako neplacený agent.

Likérka Ararat vyrábí brandy od roku 1887. Jejich výrobky jsou celosvětově známé jako „koňak Ararat“. I když má Francie na koňak autorská práva, v minulosti jerevanská likérka uspěla v jedné soutěži v Paříži. Francouzi očarováni kouzlem Araratu výrobci povolili používat název „koňak“. 

Prezident Zeman v likérce Ararat
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Jeho velkým příznivcem byl například i bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill nebo sovětské špičky. V likérce se například vypráví příběh o ruském prezidentu Borisi Jelcinovi z 90. let. Hosty prý při návštěvě vážili na speciální váze. Podle toho, kolik vážil, si odnesl brandy. Jelcin proto pozval na váhu i své bodyguardy.

Hostitelé představili Zemanovi historii firmy i její produkty a ukázali mu sudy, ve kterých koňak několik let zraje. Pro českého prezidenta také připravili ochutnávku nápoje.

Zároveň mu darovali lahev koňaku ročníku 1944, tedy z roku, kdy se Zeman narodil. Jeden z asi 400 litrových sudů opatřili plaketou, která mu zaručuje vlastnictví zrající brandy. Český prezident si tak bude moct kdykoli vyžádat vzorek na ochutnání nebo přijet koňak popít.

Český prezident s potěšením vyhověl setkání s jezídy

Zeman posnídal s arménským premiérem Hoviken Abrahamjanem a na několik minut se opět setkal s prezidentem Seržem Sargsjanem. Nejvyšší arménský představitel se se Zemanem rozloučil ceremoniálem na zahradním prostranství prezidentského paláce.

Zeman se v Jerevanu rozloučil s prezidentem Sargsjanem
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Na závěr návštěvy Zeman zavítal do kláštera Chor Virap, kde se setkal s místním představitelem jezídské komunity Amo Šarojanem. Zeman již ve středu při setkání s novináři řekl, že jezídi o setkání požádali sami. „Mně bylo potěšením tomuto setkání vyhovět,“ řekl.

I když se víra jezídů skládá z prvků mnoha náboženství včetně křesťanství či islámu, jsou často utlačováni a pronásledováni. V poslední době stovky až tisíce jezídů zabili bojovníci takzvaného Islámského státu. Zeman poznamenal, že světové společenství jim příliš v těžké situaci nepomohlo. „Pokud jsem správně informován, pomohli jim kurdští pešmergové, kteří osvobodili toto společenství na té uzavřené hoře. Já si samozřejmě této pomoci velmi vážím,“ řekl Zeman o nedávné situaci v Iráku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánií hýbe „revoluce plameňáků“ kvůli projektu Trumpova zetě

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.
08:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 2 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 14 hhodinami
Načítání...