V Makedonii dostal Zeman nejvyšší státní vyznamenání, v Arménii sud koňaku

Český prezident Miloš Zeman obdržel nejvyšší makedonské státní vyznamenání Řád 8. září. Dostal ho za mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů mezi Českem a Makedonií. Zeman je do pátku na návštěvě Makedonie a podpořil snahy této země vstoupit do NATO a Evropské unie. Zároveň poděkoval za její obranu Evropy při řešení migrační krize.

Vyznamenání předal českému prezidentovi jeho makedonský protějšek Ďorge Ivanov po setkání v letovisku Ochrid u stejnojmenného jezera. Prezidenti spolu jednali ve vile Biljana, která je venkovským sídlem makedonských prezidentů.

Nejvyšší státní vyznamenání nese datum 8. září, kdy Makedonci slaví Den nezávislosti - v tento den se v roce 1991 v referendu vyslovili pro samostatnost země. V minulosti toto ocenění dostal třeba americký prezident George Bush starší, polský prezident Bronislaw Komorowski nebo maďarský prezident Viktor Orbán, připomněl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček.

Oficiálním zdůvodněním udělení vyznamenání Zemanovi je „mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů“. Makedonci tak pravděpodobně ocenili i českou pomoc při zvládání migrační krize, kdy do balkánské země přijeli čeští policisté pomoci s hlídáním hranic s Řeckem. Makedonský prezident Zemanovi a českým představitelům za pomoc při zvládání
migrace poděkoval. Vyjádřil i své poděkování za policejní a humanitární podporu.

Chtěl bych proto plně podpořit úsilí Makedonie při začlenění se jak do Evropské unie, tak do NATO, protože si myslím, že v této migrační krizi prokázala daleko větší odvahu než někteří členové těchto organizací.
Miloš Zeman

Zeman řekl, že skupina asi 40 českých policistů se vymění příští týden. S týmem, který v zemi působí v současnosti, by se chtěl v pátek setkat. Ohledně humanitární pomoci český prezident slíbil, že bude pokračovat. Případná další pomoc bude podle něj záležet na makedonských požadavcích.

Koňak Ararat s chutí popíjeli Chruchill nebo Jelcin

Zeman na oficiální návštěvu Makedonie přiletěl odpoledne z Arménie, kde dopoledne stihnul zavítat do likérky Ararat v metropoli Jerevanu. Zároveň obdržel vlastní sud s asi 400 litry této lihoviny, který však zůstane ve sklepích podniku. Prezidenta dárky potěšily a hostitelům na oplátku v žertu slíbil, že pro ně bude v Česku pracovat jako neplacený agent.

Likérka Ararat vyrábí brandy od roku 1887. Jejich výrobky jsou celosvětově známé jako „koňak Ararat“. I když má Francie na koňak autorská práva, v minulosti jerevanská likérka uspěla v jedné soutěži v Paříži. Francouzi očarováni kouzlem Araratu výrobci povolili používat název „koňak“. 

Prezident Zeman v likérce Ararat
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Jeho velkým příznivcem byl například i bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill nebo sovětské špičky. V likérce se například vypráví příběh o ruském prezidentu Borisi Jelcinovi z 90. let. Hosty prý při návštěvě vážili na speciální váze. Podle toho, kolik vážil, si odnesl brandy. Jelcin proto pozval na váhu i své bodyguardy.

Hostitelé představili Zemanovi historii firmy i její produkty a ukázali mu sudy, ve kterých koňak několik let zraje. Pro českého prezidenta také připravili ochutnávku nápoje.

Zároveň mu darovali lahev koňaku ročníku 1944, tedy z roku, kdy se Zeman narodil. Jeden z asi 400 litrových sudů opatřili plaketou, která mu zaručuje vlastnictví zrající brandy. Český prezident si tak bude moct kdykoli vyžádat vzorek na ochutnání nebo přijet koňak popít.

Český prezident s potěšením vyhověl setkání s jezídy

Zeman posnídal s arménským premiérem Hoviken Abrahamjanem a na několik minut se opět setkal s prezidentem Seržem Sargsjanem. Nejvyšší arménský představitel se se Zemanem rozloučil ceremoniálem na zahradním prostranství prezidentského paláce.

Zeman se v Jerevanu rozloučil s prezidentem Sargsjanem
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Na závěr návštěvy Zeman zavítal do kláštera Chor Virap, kde se setkal s místním představitelem jezídské komunity Amo Šarojanem. Zeman již ve středu při setkání s novináři řekl, že jezídi o setkání požádali sami. „Mně bylo potěšením tomuto setkání vyhovět,“ řekl.

I když se víra jezídů skládá z prvků mnoha náboženství včetně křesťanství či islámu, jsou často utlačováni a pronásledováni. V poslední době stovky až tisíce jezídů zabili bojovníci takzvaného Islámského státu. Zeman poznamenal, že světové společenství jim příliš v těžké situaci nepomohlo. „Pokud jsem správně informován, pomohli jim kurdští pešmergové, kteří osvobodili toto společenství na té uzavřené hoře. Já si samozřejmě této pomoci velmi vážím,“ řekl Zeman o nedávné situaci v Iráku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...