V ČR by mohlo být velitelství pro nový protiraketový systém

Washington – V České republice by mohlo být umístěno velitelství pro řízení a kontrolu prvků nové verze protiraketové obrany. Uvedla to podle serveru deníku The Washington Post náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscherová ve středu na konferenci uspořádané organizací Atlantická rada. Zde zástupci americké administrativy představili nový plán na protiraketovou obranu v Evropě.

Česká diplomacie teprve povede debatu o možnosti zapojení do aliančního
systému protiraketové obrany. „Zatím jsme konkrétnější návrhy neobdrželi,“
řekl dnes mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka.

Spojené státy po zrušení původního plánu vybudovat prvky protiraketového systému v Česku a Polsku zahájily rozhovory s oběma zeměmi o jejich zapojení do nové verze protiraketové obrany. Mezi českou a americkou diplomacií se na toto téma v minulých dnech uskutečnilo několik jednání. Do Prahy také kvůli této záležitosti přijede v říjnu viceprezident USA Joe Biden.

2 minuty
Reportáž J. Nettla a T. Vlacha
Zdroj: ČT24

Podle Tauscherové nebude nová verze protiraketového systému bilaterální záležitostí, nýbrž poslouží k zajištění bezpečnosti členských zemí Evropské unie a NATO, napsal The Washington Post. Spojené státy chtějí vytvořit v Evropě nový obranný systém, který by bral víc v úvahu stupeň íránské nebo jiné hrozby. Původně USA počítaly s tím, že v Česku vznikne radarová základna a v Polsku protiraketová sila. Systém měl být zaměřen na hrozbu raket dlouhého doletu, nová varianta by měla čelit střelám krátkého a středního doletu.

Tauscherová zároveň již minulý týden uvedla, stejně jako jiní američtí
představitelé v uplynulých týdnech, že USA mají zájem na spolupráci s
Českem ve vědě a výzkumu pro nový obranný systém. Mohly by se na něm
podílet například české zbrojovky. Podle informací z diplomatických kruhů
je změna amerických plánů svým způsobem výhodná, protože Američané mají
zájem na určité formě kompenzace.

Lepší americko-ruské vztahy na obzoru

Vedlejším produktem nových plánů americké administrativy je předpoklad lepších vztahů s Ruskem, které možný vznik raketové a radarové základny v Polsku a Česku neslo nelibě a často to hlasitě dávalo najevo. Američtí představitelé opakovaně řekli, že změna plánů nebyla součástí výměnného obchodu s Ruskem, jehož pomoc USA potřebují například při tlaku na Írán kvůli jeho jaderným ambicím. Tauscherová na druhou stranu ale minulý týden podotkla, že pokud se v důsledku rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy vztahy s Ruskem zlepšily, je to přínosné.

Spojené státy mají zájem i na tom, aby se Rusko do nového projektu protiraketové obrany zapojilo. Mluvil o tom ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž Philip Crowley z amerického ministerstva zahraničí ve středu na setkání s novináři uvedl, že o obraně budou Rusové s Američany jednat během návštěvy americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Moskvě na konci tohoto týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 8 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 53 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 4 hhodinami
Načítání...