V Číně nepřežiji, říká křesťanka, které Česko zamítlo azyl. Podle exministra doplatí na „českou předposranost“

Nahrávám video
Reportéři ČT: Vězení za víru
Zdroj: ČT24

Drtivé většině z desítek čínských křesťanů žijících přes dva roky v Česku, kde požádali o azyl, ministerstvo vnitra nevyhovělo. Pouze osm z nich si zatím mohlo oddychnout. O azyl u nás žádají proto, že je čínský režim pronásleduje. Mluvit s nimi je téměř nemožné, obávají se totiž perzekucí ze strany čínských úřadů. Reportérům ČT se podařilo natočit rozhovor s jednou z nich. Mladá dívka pod podmínkou anonymity vypráví o situaci křesťanů v Číně.

„Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož jsme se doslechli, že se usilovně snaží zjistit identitu Číňanů, kteří tu žádají o azyl,“ popisuje dívka důvod svých obav. Bojí se také o svou rodinu, která žije v Číně. Jako první z čínských uprchlíků se ale odvážila, navzdory strachu z perzekuce, mluvit před kamerou podrobněji o svém pronásledování.

Svou rodnou zemi opustila proto, že se cítila být pod útlakem ze strany vlády a úřadů. „Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít,“ popisuje dívka. Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949.

V Číně jsou církve v podstatě dvojího druhu, jednak takzvané vlastenecké, patriotické, oficiální církve, které neuznávají autoritu Říma, ale uznávají autoritu čínských úřadů. A potom takzvané církve podzemní. Jsou pod velmi silným tlakem úřadů, jsou de facto ilegální, pohybují se v ilegalitě. Samozřejmě v poslední době, protože celá ta církevní politika značně přituhuje, tak dochází i k zatýkání věřících prostě jenom pro účast na neoficiálních takzvaných domovních církevních ceremoniích.
Martin Hála
sinolog

Když se mladá čínská křesťanka dozvěděla zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra, zaskočilo ji to a opět se objevil strach. „V České republice jsem dva roky, mohla jsem tu žít ve svobodě. Ale je to pryč. Jsem z toho velmi ve stresu. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ říká mladá dívka.

K rozhovoru se odhodlala mimo jiné právě kvůli zamítnutí žádosti jí i většině jejích krajanů. „Mnoho Čechů si neuvědomuje svobodu, kterou tu mají, ani si nedokážou představit útlak, který zažíváme v Číně. Tam když věříte, tak jdete proti zákonu. Takže bych tímto způsobem chtěla rozšířit povědomí o tom, že čínští křesťané čelí obrovskému nebezpečí a nemohou se vrátit do Číny,“ přibližuje.

Proč ale navzdory běžně dostupným informacím o brutální perzekuci podzemních církví v komunistické Číně nakonec ministerstvo vnitra drtivou většinu žadatelů odmítlo? Mluvčí resortu Ondřej Krátoška uvedl, že ministerstvo nikdy nekomentuje žádné individuální žádosti nebo řízení o mezinárodní ochraně. „Ostatně ani nemůže, z důvodu mezinárodního práva nebo Ženevské úmluvy,“ podotkl.

Práce se cení a zároveň vytýká

Podle právních zástupců křesťanských uprchlíků ministerstvo zdůvodňuje svá negativní rozhodnutí především tím, že uprchlíci nepředložili dostatek důkazů o svém pronásledování. „V rozhodnutích ministerstva vnitra, ve kterých zamítají žadatelům jejich žádosti o mezinárodní ochranu, ministerstvo vnitra především uvádí, že tito žadatelé nečelili v zemi původu pronásledování z náboženských důvodů. A domnívají se také, že v budoucnu u nich nehrozí riziko pronásledování,“ přibližuje právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.

Dalším důvodem, který ministerstvo vnitra přičítá uprchlíkům k tíži, je fakt, že mnozí z nich si už našli v Čechách zaměstnání. „Ministerstvo vyčítá žadatelům, že zde začali po šesti měsících zcela v souladu se zákonem pracovat. Mám za to, že udělali to nejlepší, co mohli, a vůbec nechápu to, proč je jim tato skutečnost kladena k tíži. Je zajímavé, že tento argument používají jak v pozitivních, tak v negativních rozhodnutích, kdy tedy v pozitivních rozhodnutích to nikterak nebrání tomu, aby žadateli byl udělen azyl. Naopak v negativních je to jedna ze skutečností, která tedy zřejmě vedla ministerstvo k zamítnutí žádosti o azyl,“ popisuje rozhodovací praxi ministerstva další právní zástupce čínských křesťanů Ondřej Novák. Svým klientům právníci doporučují obrátit se na soud.

Křesťané v Číně
Zdroj: ČT24

Poslanec TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůrazňuje, že ukázat otlučená záda, jizvy ani popáleniny žadatelé o azyl nutně nemuseli. „Kdyby se ministerstvo vnitra snažilo a přečetlo si informaci o situaci v Číně, tak by o tom nepochybovalo,“ má jasno bývalý ministr.

Za hlavní důvody zamítnutí žádostí považuje všeobecně zakořeněnou xenofobii a servilnost vůči Čínské lidové republice. „Máme s nimi, přiznáváme, dobré vztahy, snažíme se tam uspět hospodářsky, tak všemu se vyhýbáme, čím bychom měli Peking pozlobit. To jsou všechno báchorky, obavy, předposranost Česka,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 5 hhodinami
Načítání...