Drtivé většině z desítek čínských křesťanů žijících přes dva roky v Česku, kde požádali o azyl, ministerstvo vnitra nevyhovělo. Pouze osm z nich si zatím mohlo oddychnout. O azyl u nás žádají proto, že je čínský režim pronásleduje. Mluvit s nimi je téměř nemožné, obávají se totiž perzekucí ze strany čínských úřadů. Reportérům ČT se podařilo natočit rozhovor s jednou z nich. Mladá dívka pod podmínkou anonymity vypráví o situaci křesťanů v Číně.
V Číně nepřežiji, říká křesťanka, které Česko zamítlo azyl. Podle exministra doplatí na „českou předposranost“
„Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož jsme se doslechli, že se usilovně snaží zjistit identitu Číňanů, kteří tu žádají o azyl,“ popisuje dívka důvod svých obav. Bojí se také o svou rodinu, která žije v Číně. Jako první z čínských uprchlíků se ale odvážila, navzdory strachu z perzekuce, mluvit před kamerou podrobněji o svém pronásledování.
Svou rodnou zemi opustila proto, že se cítila být pod útlakem ze strany vlády a úřadů. „Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít,“ popisuje dívka. Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949.
Když se mladá čínská křesťanka dozvěděla zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra, zaskočilo ji to a opět se objevil strach. „V České republice jsem dva roky, mohla jsem tu žít ve svobodě. Ale je to pryč. Jsem z toho velmi ve stresu. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ říká mladá dívka.
K rozhovoru se odhodlala mimo jiné právě kvůli zamítnutí žádosti jí i většině jejích krajanů. „Mnoho Čechů si neuvědomuje svobodu, kterou tu mají, ani si nedokážou představit útlak, který zažíváme v Číně. Tam když věříte, tak jdete proti zákonu. Takže bych tímto způsobem chtěla rozšířit povědomí o tom, že čínští křesťané čelí obrovskému nebezpečí a nemohou se vrátit do Číny,“ přibližuje.
Proč ale navzdory běžně dostupným informacím o brutální perzekuci podzemních církví v komunistické Číně nakonec ministerstvo vnitra drtivou většinu žadatelů odmítlo? Mluvčí resortu Ondřej Krátoška uvedl, že ministerstvo nikdy nekomentuje žádné individuální žádosti nebo řízení o mezinárodní ochraně. „Ostatně ani nemůže, z důvodu mezinárodního práva nebo Ženevské úmluvy,“ podotkl.
Práce se cení a zároveň vytýká
Podle právních zástupců křesťanských uprchlíků ministerstvo zdůvodňuje svá negativní rozhodnutí především tím, že uprchlíci nepředložili dostatek důkazů o svém pronásledování. „V rozhodnutích ministerstva vnitra, ve kterých zamítají žadatelům jejich žádosti o mezinárodní ochranu, ministerstvo vnitra především uvádí, že tito žadatelé nečelili v zemi původu pronásledování z náboženských důvodů. A domnívají se také, že v budoucnu u nich nehrozí riziko pronásledování,“ přibližuje právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.
Dalším důvodem, který ministerstvo vnitra přičítá uprchlíkům k tíži, je fakt, že mnozí z nich si už našli v Čechách zaměstnání. „Ministerstvo vyčítá žadatelům, že zde začali po šesti měsících zcela v souladu se zákonem pracovat. Mám za to, že udělali to nejlepší, co mohli, a vůbec nechápu to, proč je jim tato skutečnost kladena k tíži. Je zajímavé, že tento argument používají jak v pozitivních, tak v negativních rozhodnutích, kdy tedy v pozitivních rozhodnutích to nikterak nebrání tomu, aby žadateli byl udělen azyl. Naopak v negativních je to jedna ze skutečností, která tedy zřejmě vedla ministerstvo k zamítnutí žádosti o azyl,“ popisuje rozhodovací praxi ministerstva další právní zástupce čínských křesťanů Ondřej Novák. Svým klientům právníci doporučují obrátit se na soud.
Poslanec TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůrazňuje, že ukázat otlučená záda, jizvy ani popáleniny žadatelé o azyl nutně nemuseli. „Kdyby se ministerstvo vnitra snažilo a přečetlo si informaci o situaci v Číně, tak by o tom nepochybovalo,“ má jasno bývalý ministr.
Za hlavní důvody zamítnutí žádostí považuje všeobecně zakořeněnou xenofobii a servilnost vůči Čínské lidové republice. „Máme s nimi, přiznáváme, dobré vztahy, snažíme se tam uspět hospodářsky, tak všemu se vyhýbáme, čím bychom měli Peking pozlobit. To jsou všechno báchorky, obavy, předposranost Česka,“ soudí.