USA: Rusové v Dúmě manipulovali s důkazy o chemickém útoku, aby se nevyšetřil

V Haagu začala mimořádná schůze výkonné rady mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Za zavřenými dveřmi se jedná o údajném chemickém útoku na syrské město Dúmá. Západ z něj obviňuje syrskou vládu. Americký zástupce při OPCW podle agentury Reuters uvedl, že Rusko, které je spojencem syrského režimu, v Dúmě manipulovalo s důkazy. Moskva to vzápětí popřela. Inspektoři OPCW mají do Dúmy vstoupit ve středu.

„Máme informace, že Rusové patrně navštívili místo útoku. Obáváme se, že tam mohli manipulovat s důkazy tak, aby zmařili snahu mise OPCW o efektivní vyšetření události,“ uvedl americký vyslanec při OPCW Kenneth Ward. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tvrzení popřel.

Stanici BBC v Moskvě řekl, že „může zaručit“, že ruské síly se vyšetřování v Dúmě nesnaží zmařit. Rusové také přišli s tvrzením, že cílem spojeneckého úderu nebyly jen výzkumné laboratoře, ale i vojenské objekty a letiště.

Britský zástupce v Haagu Peter Wilson podle Reuters konstatoval, že organizace od roku 2014 zaznamenala v Sýrii přes 390 údajných útoků zakázanými chemickými zbraněmi. K jednání OPCW se podle Reuters vyjádřila také Evropská unie, která vyzvala Rusko a Írán, aby využily svého vlivu na syrskou vládu a pomohly zabránit dalším chemickým útokům.

  • Při útoku v Dúmě, který vedly síly Bašára Asada, jehož podporuje Rusko, zahynuly 7. dubna desítky lidí, podle Západu při něm syrský režim použil chlor a sarin. Proto USA, Británie a Francie společně zaútočily na vojenské cíle, kde mohl syrský režim skladovat a vyrábět chemické zbraně. Při úderu nebyl nikdo zabit.

Rusko nebude mařit práci vyšetřovatelů

Ruská ambasáda v Haagu mezitím na sociální síti Twitter napsala, že Moskva se nebude vměšovat do práce vyšetřovatelů OPCW, kteří jsou zatím v Damašku. Přímo do Dúmy by se měli podle Ruska dostat ve středu.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury Reuters řekl, že příjezd vyšetřovatelů byl odložen kvůli následkům víkendového náletu. Britská delegace kontrovala, že město nebylo OPCW zpřístupněno.

Podle Igora Kirillova z ruského ministerstva obrany je třeba odstranit ze silnic vedoucích k Dúmě miny. Experti z OPCW přijeli do Damašku 14. dubna, kde s představiteli syrské vlády a bezpečnostních složek hovořili o nadcházejícím vyšetřování, napsal syrský list Al-Vatan.

Mayová: Chemický útok musel spáchat Asad

Britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že chemický útok v Dúmě nemohl spáchat nikdo jiný než syrský režim, neboť barelové bomby s chemickou látkou shodily vrtulníky, které povstalci nemají k dispozici. Teroristé z organizace Islámský stát (IS) v oblasti nepůsobí, připomněla.

Diplomatické snahy o řešení syrské krize po údajném chemickém útoku podle Mayové selhaly, neboť pokusy potrestat syrský režim nebo zahájit nezávislé vyšetřování zablokovalo v Radě bezpečnosti Rusko. Moskva podle Mayové podpořila Damašek i ve snaze zahladit stopy po použití chemických zbraní.

Předsedkyně britské vlády rovněž upozornila, že sobotní vojenský zásah nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akci, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem. Úder byl podle Mayové v britském „národním zájmu“.

Syrští lékaři nic nenašli

Syrská televize Al-Ichbáríja odvysílala rozhovory s desítkami lékařů a záchranářů, kteří pracovali v Dúmě. Ti tvrdí, že nenalezli žádné stopy po chemickém útoku. Jeden zdravotník uvedl, že slyšel někoho vyřknout slovo „chemikálie“, ale neviděl nikoho, kdo by měl symptomy spojené s vystavením chemické bojové látce.

Jiní lékaři vysvětlili, že se do podzemních úkrytů často dostává prach, který oběti dusí a vyvolává další příznaky, které lze zaměnit za následky chemického útoku. Opoziční aktivisté a záchranáři napojení na povstalce naopak tvrdí, že k chemickému zásahu došlo.

Obyvatelé Dúmy popsali novinářům „hrozný plynový útok“ radikálů

Dúmu mohli v pondělí navštívit novináři agentury AP. Mluvili s tamními obyvateli, kteří jim 7. duben popsali jako „hrozný plynový útok“. Nejvíc zasáhl údajně děti a starší osoby. Obyvatelé útok připisují radikální skupině Džajš al-Islám, která město měla pod kontrolou do minulého týdne, kdy do města vstoupila syrská armáda a ruští vojenští policisté. Důkazy pro toto tvrzení ale lidé neposkytli.

Novináři AP se do Dúmy dostali ve skupině žurnalistů, pro něž návštěvu zorganizovala syrská vláda.

Podle Chálida Nusajra, který v Dúmě žije, při útoku zemřelo 47 lidí. Byla mezi nimi také jeho těhotná manželka a dvě dcery. Zasaženy byly v podzemním krytu, který novináři viděli. Podlahu kryl koberec a stěny byly obloženy polštáři, nikde nebyla vidět krev.

Ti, kdo přežili, popsali, že se při útoku šířil silný zápach chloru. Přežili prý ti, kdo si dali přes ústa kusy oděvů namočených ve vodě a octě, vyběhli do vyšších pater a unikli kouři a zápachu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled