USA a Rusko hledají cestu ze syrské krize. Obama je skeptický

Spojeným státům a Rusku se zatím nedaří nalézt dohodu, která by vedla k ukončení bojů v Sýrii. Na úvod summitu G20 v Číně to řekl americký prezident Barack Obama. Vysoce postavený činitel amerického ministerstva zahraničí nicméně agentuře Reuters řekl, že i přes některé nedořešené otázky jsou oba státy dohodě blízko.

Washington a Moskva se podle Obamy rozcházejí v názorech ohledně podpory jednotlivých stran konfliktu i mírového procesu. Obama proto uvedl, že je zatím skeptický, pokud jde o další vývoj v této válkou zmítané zemi: „Pokud Rusko nepodpoří alespoň některé naše návrhy na omezení násilí a odlehčení humanitární krize, pak se jen těžko posuneme do další fáze.“

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že konflikt v Sýrii nemá jiné řešení než diplomatické. Dodal, že bez společného úsilí všech států není možné proti globálnímu terorismu úspěšně bojovat. Agentura TASS poté s odvoláním na kremelského mluvčího oznámila, že Putin a Obama se sejdou na okraj summitu G20, který se do pondělí koná v čínském Chang-čou.

Ministr zahraničí John Kerry a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov nyní intenzivně pracují na tom, jak by příměří mohlo vypadat. Podle Kerryho stále zůstávají nevyjasněné významné body dohody. Po setkání s Lavrovem řekl, že spolu budou jednat také v pondělí. „Sejdeme se a uvidíme, zda je možné, nebo ne, těchto několik záležitostí překlenout,“ řekl novinářům.

Rusko má zabránit syrské armádě bombardovat povstalce

Chystaná dohoda podle Reuters předpokládá, že Rusko zabrání syrské armádě bombardovat povstalce a USA budou s Moskvou koordinovat boj proti Al-Káidě. Agentura se odvolává na dopis, který americký vyslanec pro Sýrii Michael Ratney zaslal ozbrojeným silám opozice.

Dokument vedle plošného příměří počítá i se zásobováním Aleppa – města, o které bojují povstalci i syrská armáda. Vojsko by se podle ujednání mělo stáhnout z klíčové zásobovací cesty severně od Aleppa a v oblasti pak bude vyhlášena zóna beze zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Polsku se střetávají prezident a premiér

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.
před 1 hhodinou

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hamás posiluje kontrolu v Gaze, regulace cen a poplatky rostou

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. Kovanda naopak varoval před možnými vysokými cenami povolenek, ty však dle europoslance nehrozí. V sobotních Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o možném poklesu cen elektřiny a plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
před 2 hhodinami

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 3 hhodinami

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 4 hhodinami

Několikamilionové turecké město trápí historické sucho

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.
před 5 hhodinami

Britská vláda zpřísní pravidla pro migranty

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.
před 8 hhodinami
Načítání...