Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO si volí nové vedení. Vznikla po 2. světové válce a mezi dvacítku zakládajících členů v roce 1946 patřilo i Československo. Dnes sdružuje na 195 zemí a měla by tvořit podmínky pro dialog mezi civilizacemi založený na respektu ke společně sdíleným hodnotám. V posledních letech ale podle kritiků její rozhodnutí spíš než odborná kritéria ovlivňuje politika.
UNESCO po sérii přešlapů hledá cestu z krize. Od zpolitizování má pomoci nové vedení
Horizont ČT24: UNESCO si vybírá nové vedení (zdroj: ČT24)
Zpolitizovaná, falešná, dokonce odsouzena k zániku. I takové nálepky si vysloužila organizace, která má za úkol hájit vzdělání, vědu a kulturu. Bez ohledu na hranice a politickou situaci. Ale právě konflikty ve světě jsou pro UNESCO největší výzvou.
„Rizikem, které se v uplynulých letech objevovalo stále více, je fakt, že se řešily některé navýsost politické debaty, jež nebylo možné probrat jinde, například v Radě bezpečnosti,“ říká francouzská kandidátka na ředitelku UNESCO Audrey Azoulayová.
Irina Bokova
Bulharská diplomatka Irina Bokovová stála v čele kulturní a vzdělávací agentury OSN osm let. Kormidlo předává po dvou funkčních obdobích v rozbouřených vodách. Kontroverzní bylo mimo jiné rozhodnutí z roku 2011, kdy se většina zemí rozhodla garantovat plné členství Palestině. Krok, který zablokoval finanční podporu USA, Kanady a Izraele, připravil UNESCO o značnou část příjmů.
„To, čemu říkáme pobuřující nebo velmi silná politizace UNESCO, dostává nepřiměřené rozměry,“ uvědomuje si Azoulayová.
Série kontroverzních rozhodnutí
Politické kontroverze ale neživí jen rivalita při hromadných hlasováních. Samotná agentura k nim přispívá také tvorbou řady položek na seznamu světového dědictví. Tady by měli působit především experti. I oni ale označili Hebron na Západním břehu Jordánu za ohroženou palestinskou památku.
To, že místo patří také k židovskému dědictví a to s hroby praotců Abrahama či Jákoba, dokument zcela pomíjí. „UNESCO vyhlásilo Jeskyni patriarchů v Hebronu za palestinskou památku světového kulturního dědictví. To je horší než falešné zprávy. To je falešná historie,“ kritizoval rozhodnutí izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Archeologické nálezy
Kontroverze ale UNESCO nezasahují zdaleka jen v souvislosti s Blízkým východem. Kritiku si vysloužil i zápis přístaviště Valongo v Riu de Janeiro – architektonický skvost a archeologická lokalita, ale zároveň i masové pohřebiště povražděných otroků. Temné dědictví, k němuž se podle mnohých jen sotva hodí přívlastek kulturní.
UNESCO má ale ve své více než sedmdesátileté historii také dlouhou řadu výrazných úspěchů a bude záležet na novém vedení, jestli se na ně podaří navázat.