Trumpova administrativa vydala souhlas s výstavbou kontroverzního ropovodu Keystone XL, který propojí kanadská naleziště s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Projekt kritizují ochránci životního prostředí a předloni ho zrušil Trumpův předchůdce Barack Obama. Nový prezident ale nařídil projekt znovu zvážit a v reakci na to nyní ministerstvo zahraničí vydalo souhlas.
Podle Trumpa je tento krok součástí „nové éry americké energetické politiky“, která sníží náklady, omezí závislost USA na zahraniční ropě a vytvoří tisíce nových pracovních míst, píše agentura AP.
Trump krátce po složení prezidentské přísahy podepsal exekutivní nařízení, které otevřelo cestu pro dobudování ropovodu. Záležitostí se proto začalo zabývat ministerstvo zahraničí, jež stavbu doporučilo. Po zvážení ekologických, ekonomických a diplomatických faktorů totiž dospělo k závěru, že projekt je v národním zájmu.
Souhlas však nepodepsal ministr zahraničí Rex Tillerson, ale jeho náměstek Tom Shannon. Tillerson se z rozhodování v této věci vyloučil kvůli možnému střetu zájmů, neboť do letošního ledna vedl ropný koncern Exxon Mobil.
Kanadská vláda schválení ropovodu Trumpovou administrativou přivítala. „Naše vláda ropovod Keystone XL vždy podporovala a rozhodnutí USA nás potěšilo,“ uvedl mluvčí kanadského ministra přírodních zdrojů. Do USA směřuje 97 procent kanadského vývozu ropy.
Ochráncům vadí způsob těžby i trasa
Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil Obama. Jeho administrativa totiž rozhodla, že stavba není v zájmu Spojených států. Trumpova vláda však zastává opačný postoj a počítá, že ropovod vytvoří řadu nových pracovních míst a přispěje k americké energetické bezpečnosti.
Ochránci přírody argumentovali, že ropovod podpoří těžbu ropy z ropných písků, což podle nich vyprodukuje o sedmnáct procent víc skleníkových plynů než běžný způsob těžby. Ropovod jim vadí také z toho důvodu, že povede přes oblast Ogallala Aquifer, která je jednou z největších světových zásobáren podzemní vody.
Ropovodem Keystone XL za osm miliard dolarů (200 miliard korun) bude na americký Středozápad, kde se produktovod napojí na stávající systém, proudit z kanadských nalezišť přes 800 tisíc barelů ropy denně. Nové potrubí tak prakticky zdvojnásobí kapacitu stávajícího ropovodu Keystone, jehož jednotlivé části byly zprovozněny postupně od roku 2010.
