Americký prezident Donald Trump odložil zveřejnění některých utajovaných dokumentů z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna Kennedyho. Z celkem 3810 schválil zveřejnění pouze 2800 dokumentů Federálního úřadu vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl jinou možnost než nechat některé složky v režimu utajení kvůli obavám o národní bezpečnost. Informovala o tom agentura AP.
Nezveřejněné záznamy se nyní budou dalších šest měsíců zkoumat. Podle úředníků se Trump bude snažit přesvědčit federální úřady o tom, že záznamy by měly i po tomto přezkumu zůstat utajené pouze ve výjimečných případech.
Velká část dokumentů týkajících se atentátu byla zveřejněna již v minulosti. Některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.
Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů spáchal atentát Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, který posloužil k zakrytí „čehosi většího“.
Podle odborníků bude většina dokumentů pro běžného smrtelníka nesrozumitelná a zřejmě i pro historiky bude obtížné se v nich orientovat. Podle serveru Politico jsou nejspíš plné zakódovaných informací, nesrozumitelného žargonu a falešných jmen, některé jsou údajně cizojazyčné nebo se týkají lidí s atentátem nijak nespojených.
Nejvíc si historici a milovníci senzací slibují od dokumentů, které by se případně mohly vztahovat k období pozdního září 1963, kdy byl Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald v Mexiku. Předpokládá se totiž, že mnoho doposud utajovaných spisů vytvořili agenti CIA, kteří tehdy Harveyho v Mexiku sledovali.
Marxista Harvey, který se neúspěšně pokoušel získat sovětské občanství, tam byl podle dosavadních informací ve spojení s agenty Moskvy nebo Havany. Není však jisté, zda právě tyto složky jsou zpřístupněny.
