Moskva - Finanční krize poslala ke dnu i světový obchod s moderním uměním. Vzpamatovává se pomalu. Nejrychleji teď podle znalců ožívá na Východě. Ruský trh s moderním uměním je mladý, Sovětský svaz totiž neměl moderní umění v lásce, považovalo se za antikomunistické. Sběratelé museli mít notnou dávku odvahy. Trh se nyní rychle rozvíjí. Rusko se tak stává šancí pro ty, kdo se nebojí riskovat a vložit peníze do méně známých umělců.
Navzdory krizi je v Rusku po umění poptávka. Okruh sběratelů je v Rusku ovšem menší než v Evropě, kde je delší tradice. „Loni byl prodej výborný, teď se obchod mění, lidé už nekupují, co se jim líbí, ale investují,“ řekla Olga Marutianová, kurátorka moskevského veletrhu s uměním „Art Manéž“. Po změně režimu se trh omezoval na Moskvu a Petrohrad. Teprve před dvěma nebo třemi lety se galerie začaly objevovat i jinde. Třeba muzeum v Permi patří k těm nejlepším. „Naším cílem je udělat z Permi umělecké centrum Ruska, přitáhnout turisty. Umění se stane základnou nové ekonomiky města,“ prohlásil ředitel muzea Marat Gólman.
Současní malíři těží z pověsti, kterou si ruské umění ve světě vydobylo kdysi. Muhadin Kišev patří k těm úspěšným. Žije na Západě a jeho obrazy sbírá i španělská královská rodina. „V Rusku je mnoho talentovaných malířů, ale je třeba je podporovat. Sám jim vozím barvy i peníze a zavedl jsem stipendium pro nadané děti,“ podotkl malíř. Západní umělci naopak v Rusku hledají nové mecenáše. Například tahle bronzová socha z Itálie se na moskevském veletrhu s uměním prodávala za 300 tisíc dolarů. „Moskva je mezinárodní metropolí s trochu jinou kulturou. Ukazovali jsme naši práci v Číně, teď nastal čas na Rusko,“ řekl italský sochař Gianfranco Meggiato.
Ruská díla prodávají i aukční síně na Západě. Rekord mezi žijícími umělci narozenými v sovětských dobách drží Ilja Kabakov. Jeho Brouk z roku 1982 se před dvěma lety vydražil za tři miliony liber.
