Tipy a triky, jak se v Indii neztratit

• Jana Erbenová

23. 9. 201123. 9. 2011|Zdroj: ČT24

Rikši

Zdroj: Jana Erbenová

Dillí – Pokud vás předchozí seriálové články do té neuvěřitelné země nalákaly, nezbývá než se na cestování po Indii pořádně připravit. Co na vás čeká ve vlacích nebo autobusech? Jaké triky používají řidiči rikš, které jsou v zemi oblíbeným dopravním prostředkem? Jak vypadají hotely nebo na kolik vás vyjde večeře? Na to vše odpoví dva díly, které tak uzavřou seriál o putování po neuvěřitelně krásné Indii.

Když se řekne Indie, hodně Evropanů si vybaví zcela exotickou zemi. Indie rozhodně exotikou pro západní cestovatele je, na turisty je však velmi dobře připravená. Rozhodně vás tedy nečeká nošení pěti litrů vody na zádech, abyste v tom ukrutném vedru, které v zemi v létě vládne, měli pořád dostatečnou zásobu tekutin. Na každém rohu, dokonce i při cestě na kopec k chrámu, potkáte prodejce jídla, pití, cigaret – no všeho, co vás napadne. Pokud si však přečtete, co vás v téhle tak odlišné zemi čeká a nemine, budete mnohem lépe připravení na kulturní šok a možná i na obchodníky, jejichž živobytí závisí na tom, kolik peněz se jim podaří vytáhnout z vaší kapsy. Proto se snaží a neustále vymýšlejí nové triky. Toho, že by vás někdo chtěl okrást, se ale bát nemusíte. Samozřejmě záleží na konkrétní oblasti, ale pokud nebudete strkat nos do těch nejchudších čtvrtí, nic vám nejspíš nehrozí. Indové sice zkouší, co turisté vydrží, na druhou stranu si jich ale váží.

Smlouvejte, nebo si připlatíte

Pokud jste nikdy nesmlouvali, v Indii se to naučíte. Nic jiného vám nezbude. Indové s tím počítají. Pokud tedy nejste v obchodu, kde je přímo na zboží cedulka nebo nápis, kolik za něj obchodník požaduje, jistě vám podle vašeho „západního“ vzhledu nastavená cena vyrazí dech. Indové se nestydí říct si o násobky přiměřené částky. Ani pokud vytrváte kroutit hlavou a hrát divadlo, jak neuvěřitelně je to zboží drahé, několikrát odejdete, abyste ukázali vrcholný nezájem, a přežijete pohádky o zdejší chudobě a o tom, jak moc bude obchodník šťastný, když mu nehoráznou částku dáte, zaplatíte sumu, za kterou by obchodník zdejším nic neprodal. Prodejce proto nakonec bude mít jistě radost, že se mu obchod podařil.

Řidič: Váš hotel je špinavý, jeho šéf vás podvede a vůbec, on je vlastně zavřený

Kdo nejel rikšou, jako by v Indii ani nebyl. Na výběr je přitom hned z několika modelů. Nasednout můžete do malého, občas krytého vozíku, připoutaného za jízdní kolo. Podívaná na udřeného Inda, který vás navíc stejně poprosí, abyste do kopce sesedli a tlačili celé vozítko s ním, není moc příjemná. Veselejší a rychlejší je potom rikša, které Indové přezdívají „tuk tuk“. Název se odvíjí od neustálého troubení, které jistě bude jako dorozumívací prostředek používat i řidič té vaší rikši. Jde o barevně zdobenou krytou motorku, která je předělaná tak, aby se do ní vešlo třeba šest lidí. Každá část Indie má pak své specifické modely.

Rikši vás odvezou, kam jen budete chtít. Velmi vhodné je však cenu domluvit předem. Řidiči totiž rádi dezorientované turisty povozí několikrát okolo jednoho bloku, aby jim pak mohli naúčtovat třeba pětinásobek pro cizince přiměřené ceny. Další oblíbenou fintou je odvézt turistu jinam, než si přál – nejčastěji před hotel, který je podle slov rikšáka ten nejúžasnější a nejlevnější ve městě. Ten, před který chcete být odvezeni vy, je buď zavřený, plný, špinavý, nebo vás tam okradou. Vymyslí si cokoliv. Nejspolehlivější je proto nechat se odvézt k nějakému orientačnímu bodu poblíž místa, kam potřebujete. K takovému bodu, který poznáte, i když jste ve městě poprvé.

Čajíí, čajíí, čajíí aneb příjemná vlaková pohádka

Pokud se připravujete na cestování po Indii pročítáním všemožných cestopisů a neuvěřitelných zážitků, možná jste již narazili na zmínky o tom, jak složité je někdy obstarat lístek na vlak se všemi náležitostmi. Obzvlášť veselé historky se tradují okolo prvního nádraží, se kterým má většina cestovatelů co do činění krátce po příjezdu. Pokud jste se začetli do nějakého cestopisu, možná vám něco připomíná následující tvrzení: „Na hlavním vlakovém nádraží v Dillí se nenechte od nikoho napálit. To místo, kde vám potvrdí jízdenku, je v prvním patře za mřížovanými dveřmi. Nenechte si radit od Indů, kteří udělají vše pro to, aby vás odlákali od té správné Government Office do té své, kde za každého turistu, kterému se podaří prodat drahý lístek, dostanou hezkou provizi.“

Tak na to rovnou zapomeňte. Tomuto prvnímu shonu, kterého na vás určitě bude dost i tak, jen při poznávání zákoutí Dillí, se totiž lehce můžete vyhnout. Pomůže vám návštěva stránek, kde si zabukujete vlak. Stačí si zvolit destinaci, pak zkontrolovat, jestli jsou jízdenky ještě dostupné, zaplatit přes internet a tisknout. Žádné další potvrzení nepotřebujete. Na jízdence je totiž číslo vlaku, datum a čas odjezdu, číslo vagonu a vaše místo. Až vás poprosí průvodčí o jízdenku, dáte mu tento vytištěný papír, on si odškrtne vaše jméno na svém seznamu a vesele můžete cestovat dál. Žádné bloudění, žádné problémy. Pokud si ale chcete být jistí, že budou vámi požadované jízdenky skutečně dostupné, určitě si je kupte alespoň s týdenním předstihem. O některé trasy, které s největší pravděpodobností budete i využívat, je totiž ohromný zájem.

Cestování indickými vlaky je velká zábava. Budete mezi mnoha malými Indy působit jako pěst na oko. Často se na vás proto sesypou, budou si vás prohlížet a vyptávat se. Možná vám tak dlouhé cestování zkrátí zajímavé rozhovory a výměny názorů s místními. Cestu vám navíc zpříjemní neustále procházející personál a nejrůznější obchodníci, kteří nabízejí čaj, chlazené nápoje, luštěninové saláty, teplá jídla, pirožky, ale třeba i zámky na batohy nebo zipy.

Indické vlaky jsou většinou složené z několika typů vagonů. Pro cestovatele je asi nepraktičtější sleeper class. Můžete tak ušetřit čas nočními přejezdy a nebo si i přes den odpočinout na lehátku buď v klimatizovaném vagonu, kde navíc dostanete i čisté povlečení a polštář, nebo ve vagonu, který sice nemá klimatizaci, ale noc vám zpříjemní větráky a neustále profukující vítr, který sem proudí věčně otevřenými okny. Alternativou jsou potom dražší a luxusnější vyšší třídy, které jsou klimatizované. Té nejnižší třídě je ale lepší se rovnou vyhnout. Lidé do takto vyhrazených vagonů naskakují už za jízdy a často visí z oken. S místenkou tedy rozhodně nepočítejte. Když se totiž Indové do těchto vagonů nevejdou, často se prostě přichytí za lokomotivu.

Jízda jako o život

Velkým zážitkem je v Indii i cestování autobusem. Jde v podstatě neustále o život. Indické silnice nemají kvalitu evropských dálnic, takže i jízda o rychlosti 40 kilometrů v hodině vás natřese tak, že pak nebudete cítit tělo. Nejspíš budete mít otlučená ramena a kolena – Indové jsou totiž drobní a tak trochu se v této zemi nepočítá s tím, že Evropané zkrátka narostli o kousek víc. V autobusech se proto budete muset zkroutit do nepříjemných poloh. Pokud se zrovna nebouchnete o strop, tak vám hlava stejně bude třeštět, protože běžným komunikačním prostředkem je v Indii troubení. Všechna auta dokonce nosí nápis: „Blow the horn“. Před každou zatáčkou, při každém předjíždění, prostě pořád. Ve městě se troubení slévá v jeden zvuk a v podstatě na silnici nezažijete úplné ticho.

Předjíždění je v Indii naprosto samozřejmá věc, klikaté cesty vtesané do kopců, z jedné strany ohraničené prudkým srázem, nikoho neodradí. To, že není vůbec vidět, kam předjíždíte, a že balancujete těsně nad propastí, vám po chvíli začne připadat normální. Bezpečnost vynahradí vydatné troubení. Mráz vám však jistě po zádech přejde, až sem tam v propasti pod vámi uvidíte zřícené auto. Může se taky stát, že se před vámi sesune kus cesty. Pak se čeká třeba celý den, ale častěji jen pár hodin. O hladu a žízni ale nebudete, ze všech stran se totiž vyrojí obchodníci s občerstvením a mají takovou radost, že si skoro říkáte, jestli v tom náhodou nemají prsty.

Jen pěkně nasávejte tu pravou Indii

Přesto by byla škoda, kdybyste se nechali odradit. Češi často na svých výpravách do zahraničí hledají tu pravou autenticitu a stěžují si, že už se kraj stal příliš turistickým. Jenže původní atmosféra s sebou nese i některé nepohodlnosti. V Indii to ale k cestování prostě patří. Zpětně se všemu zcela jistě zasmějete, a možná vám indický chaos bude v pohodlných českých autobusech dokonce chybět.