Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa

New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra.

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Útoky si vyžádaly přes 3000 obětí

Teroristické útoky si vyžádaly 2974 obětí, navíc zahynulo i plus 19 únosců. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2603 osob. Z nich je dodnes přes 1000 obětí neidentifikováno. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla.

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Grand Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Odškodnění - 38 miliard dolarů

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů. Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.

Za útoky stojí zřejmě al-Káida

K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni kteří zahynuli spolu s oběťmi.

V souvislosti s útoky 11. září 2001 byly zatím odsouzeny dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích (letos v lednu podal nové odvolání proti rozsudku) a 11. května 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení za spoluúčast na útocích Maročan Munír Mutasádik. Dalších pět osob čelí obžalobě z přípravy teroristických akcí proti USA.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který je považovaný za číslo tři v hierarchii al-Káidy, se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 teroristických akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko v roce 1993 a atentátů na Bali v roce 2002. Alí Abdal Azíz, synovec Šajcha Muhammada je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 1 hhodinou

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 2 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 8 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...