Ve stínu Islámského státu se afghánské hnutí Taliban nadechlo k nové ofenzivě. Organizace, kterou odstavila od moci invaze USA v roce 2001, má nyní na dosah velké území na jihu země. Z Moskvy navíc v této souvislosti přišla překvapivá zpráva. Společný nepřítel - tedy Islámský stát - přiměl Kreml a Taliban ke vzájemné komunikaci.
„Existují komunikační kanály, které slouží k výměně informací (mezi Ruskem a Talibanem)," řekl ruské agentuře Zamir Kabulov, který je zmocněncem prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán. „Zájmy Talibanu se objektivně protínají s našimi,“ dodal.
Rusko je podle Kabulova rovněž připraveno dodávat Afghánistánu zbraně. Bude to ale dělat „opatrně a především na komerční bázi", prohlásil ruský diplomat.
Afghánští vojáci se mezitím snaží zasáhnout Taliban přímo v jeho baště - jihoafghánské provincii Hílmand. Tento region má strategický význam nejen kvůli klíčové silnici vedoucí do Íránu, ale také pěstování opia, které je nezanedbatelným zdrojem příjmu.
Před několika dny povstalci obsadili centrální okres Sangin. Dokázali ovládnout všechny přístupové cesty i velkou část okresního města. „Jsou tam mrtví a zranění, nikdo nám s nimi nepomáhá a nestará se ani o evakuaci," zmínil obyvatel Sanginu Purdel Khan. Z města proto řada civilistů před boji prchá.
Proti Talibanu bojuje afghánská armáda spolu s policií a na pomoc nově přispěchaly také britské jednotky. Podle některých informací jde o deset lidí, jiné hovoří o třicetičlenné speciální jednotce. Pro Brity je Hílmand symbolickým místem, patřil do jejich zóny odpovědnosti a padlo zde přes sto jejich vojáků.
„Vojáci budou pomáhat afghánským bezpečnostním složkám jako poradci a nebudou se účastnit operací, ty jsou úkolem afghánské strany,“ upřesnil mluvčí afghánského ministerstva vnitra.
Situace v Afghánistánu se vyostřuje poté, co se zahraniční jednotky stáhly z bojových operací a v drtivé většině jen cvičí místní armádu a policii. Nedávno se Taliban pokusil ovládnout Kundúz na severu země, na východě zase působí sympatizanti Islámského státu. V pondělí pak zabil sebevražedný atentátník u základny Bagrámu šest amerických vojáků.
V zemi nyní stále působí zhruba 12 tisíc zahraničních vojáků pod hlavičkou NATO (mezi nimi zhruba 300 Čechů). Oficiální mise byla loni ukončena a dosud přítomné jednotky se zaměřují na výcvik afghánských sil. Sangin býval kdysi paradoxně jedním z opěrných bodů mezinárodních operací v Afghánistánu.
