Tajné dokumenty ukazují pravdu o Vietnamu

Washington – Po 44 letech vychází najevo pravda o válce ve Vietnamu. Americký národní archiv zveřejňuje takzvané Pentagon Papers – záznamy americké vlády prezidenta Johnsona o skutečném průběhu konfliktu. V sedmdesátých letech už z těchto zpráv unikly důležité informace, které poskytly svědectví o soustavných lžích o vedení boje. Až teď se ale historici dostávají ke všem detailům.

Všech sedm tisíc stran zprávy americké vlády o válce ve Vietnamu se po 4 dekádách přísného utajování dostává na světlo. Potvrzuje uniklé informace ze 70. let: vláda lhala o tom, jak na bojišti postupuje. Informace předal v roce 1971 listu New York Times mladý politolog institutu RAND Corporation. „Už jsem prostě nemohl spolupracovat a skrývat tyto informace před americkou veřejností,“ vysvětloval tenkrát svůj čin politolog Daniel Ellsberg.

Dnes ani přes roky soudních procesů nelituje. Byla to věc svědomí: „Měl jsem pocit, že se nepodílím na válce, která je jenom nepovedená, ale že je to neospravedlnitelné cílené zabíjení lidí.“

2 minuty
Američané odhalí pravdu o Vietnamu
Zdroj: ČT24

Zprávu o Vietnamu zadal v roce 1967 prezident Lyndon Johnson. V té době se veřejnost obrátila proti válce. Vláda konflikt záměrně zhoršovala, ale Kongresu říkala něco jiného. „Děsivé bylo, jak bylo jasně patrné, že v kritických okamžicích různé vlády Američanům lhaly,“ říká poradce vlád prezidentů Johnsona, Nixona a Clintona Morton Halperin.

Instalatéři měli zabránit dalšímu úniku informací

Prezident Nixon po prvním úniku dat založil v Bílém domě tajnou vyšetřovací skupinu přezdívanou Instalatéři, aby dalšímu zveřejňování zabránil. To se nezdařilo. Instalatéři byli navíc při aféře Watergate důvodem Nixonovy rezignace. „Teď mají konečně všechno, i poznámky pod čarou. Tehdy, když jsem je dával tisku, jsem je odstřihl nůžkami,“ dodává Ellsberg.

Historici se na záznamy vrhají s nadšením – čekají, jestli vyplyne ještě něco jiného o válce, která stála život více než šest milionů Vietnamců, z toho přes 5 milionů nevinných civilistů – a 58 tisíc amerických vojáků.

Politolog Daniel Ellsberg zveřejnil dokumenty o Vietnamu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...