Tabulka se jménem na jednom z moskevských domů skrývá osud Čecha Josefa Kroula, který byl v Sovětském svazu popraven během stalinských represí. Oběti vykonstruovaných procesů takto připomíná spolek Memoriál v projektu Poslední adresa. Za Velkého teroru dostalo trest smrti asi milion lidí, mezi nimi minimálně 1200 Čechoslováků.
Účetní Josef Kroul byl odsouzen k nejvyššímu trestu za údajnou přípravu atentátu na špičky sovětské komunistické strany. Nedochovala se ani jedna jeho fotografie. Celý jeho život připomíná jen štítek se jménem, profesí, datem narození, zatčení, popravy a rehabilitace desítky let po smrti.
„Chceme, aby každá tato vzpomínka byla individuální. Aby na každé tabulce bylo jen jedno jméno. Ti lidé totiž většinou leží v masových hrobech,“ říká Marina Bobriková z organizace Memoriál.
Stalinistický režim se snažil vymazat popravené z historie. Archivy s jejich vyšetřovacími spisy jsou dodnes téměř nedostupné. „Získat hodnověrné informace o zastřelených je velice komplikované, složité a náročné na čas,“ potvrzuje rusista Jan Machonin. I tak se badatelé nejčastěji dozvědí jen vyfabulované obvinění a adresu, kde zatčení bydleli.
Ruská manželka Josefa Kroula celých patnáct let netušila, že byl její muž popraven. O jeho osudu nic nevěděla ani jeho rodina v Československu.
Nedávno zesnulý historik Mečislav Borák strávil roky v ruských archivech a našel stovky jmen zastřelených Čechoslováků. Podařilo se mu zjistit, že Kroul narukoval jako rakouskouherský voják do první světové války a záhy padl do zajetí. V Rusku pak zůstal. Popravili ho 29. května 1938. Díky projektu Poslední adresa neskončí v zapomnění.
V Rusku je na domech obětí Velkého teroru zatím 450 tabulek. Popravených přitom podle odhadů mohlo být přes milion.
