Syrští zranění se dočkají obvazů, Asad k nim pustí zdravotníky

Damašek - Syrská vláda prezidenta Bašára Asada umožní Organizaci spojených národů (OSN) dopravit lékařskou pomoc do čtyř oblastí, které před nedávnem prošly těžkými boji. Instituce spjaté s OSN spolu se syrským Červeným půlměsícem mají pomáhat v Homsu, jihosyrském městě Dará, severosyrském Dajr az-Zauru a v okolí Damašku. Informovala o tom šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová. Agentury dnes také přinesly zprávu o dalších útěcích vysoce postavených osobností syrského režimu; do Turecka uprchlo deset armádních důstojníků.

Vedle Fondu pro otázky populace, Světové zdravotnické organizace a zmíněného Červeného půlměsíce mají v lokalitách, jež boje zasáhly, pomáhat také syrští studenti medicíny a pracovníci nevládních organizací. Pomoc je mimořádně potřebná; v nejvíce zničených částech země se kriticky nedostává lékařské pomoci, od sanitek po léky potřebné při léčbě úrazů i chronických chorob.

Armáda prezidenta Bašára Asada současně nadále pokračuje v postupu proti opozici. Podle agentury AFP armáda zahájila ofenzivu v severní provincii Idlib, z níž opoziční zdroje hlásí nejméně 13 z dnešních třiceti obětí. Násilí dnes pokračovalo i v Homsu, kde mají zdravotníci působit. O život zde přišlo šest osob.

Turecko přijalo deset vysoce postavených dezertérů syrské armády

Boje v zemi vyvolávají také vlnu migrace do okolních států; do sousedního Turecka dnes dorazila desítka dezertujících, vysoce postavených činitelů syrské armády. Jsou mezi nimi čtyři generálové, dva plukovníci a také jedna žena v hodnosti poručíka. Zdroj turecké agentury tvrdí, že většina ze skupiny dezertovala v uplynulých 48 hodinách ze severosyrské provincie Idlib, do níž vláda v minulých dnech vyslala posily. „Připojí se k Syrské svobodné armádě,“ sdělil zdroj.

Dosud nejvýše postaveným Syřanem, který přeběhl k opozici, je náměstek ministra ropného průmyslu Abdu Husámaddín. Své rozhodnutí oznámil prostřednictvím videa tento týden.

Do Turecka se za rok protirežimních nepokojů v sousední Sýrii uchýlilo na 12 000 syrských uprchlíků. Většina z běženců je ubytována v táboře v jihoturecké provincii Hatay, kde má také hlavní stan armáda syrských dezertérů. Syrsko-turecké vztahy se od loňska citelně zhoršily. Ankara stojí na straně zemí, které Damašek kritizují za zabíjení civilistů, a připojila se také k protisyrským sankcím.

Násilí, které zmítá Sýrií už rok, si za tu dobu vyžádalo podle opozice na 8 500 obětí na životech. Většinu mrtvých tvoří civilní obyvatelstvo. Dle odhadů OSN uprchlo do zemí sousedících se Sýrií na 25 000 Syřanů a 1,5 milionu civilního obyvatelstva zřejmě potřebuje naléhavě potraviny.

Opozice kritizuje Annana: Vy chcete jen rokovat?

O vyhrocené situaci má v Sýrii v sobotu jednat zvláštní zmocněnec OSN a arabských států Kofi Annan. Prosazuje mírové řešení konfliktu a chce, aby vláda s oponenty začala vyjednávat. Tento týden v Káhiře prohlásil, že nikdo vážně neuvažuje o silovém řešení syrské krize. „Další militarizace situaci jen zhorší,“ řekl.

Pro exilovou opozici, která žádá vyzbrojení svých bojovníků, je to ale vyjednávání nepřijatelné. Její šéf Burhán Ghaljún dnes prohlásil, že Annan Syřany zklamal. „Obávám se, že v případě Annana jde podobně jako u jiných mezinárodních prostředníků vyslaných před ním o to, aby se zbytečným vyjednáváním promarnil další měsíc nebo dva,“ řekl Ghaljún.

S Annanem nesouhlasí ani domácí opozice. Jeden z jejích členů Muhammad Saíd prohlásil, že „Annan zřejmě žije na Měsíci“. „Mezi námi a Bašárem Asadem leží těla 5 000 mučedníků. Nemůžeme se navzájem slyšet, i kdybychom chtěli. O jakém dialogu ti lidé mluví?“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...