Syn tureckého prezidenta odmítl nařčení z obchodování s IS

Syn tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana popřel tvrzení Ruska, podle něhož je zapojen do obchodování s ropou těženou na území ovládaném Islámským státem (IS). Rusko tvrdí, že může poskytnout důkazy o tom, že s ropou obchodují Erdoganovi rodinní příslušníci, nejčastěji se hovoří o synu Bilalovi.

V rozhovoru s italským listem Corriere della Sera ale Bilal Erdogan tato obvinění vyvracel. „Máme úřady v Istanbulu. Neobchodujeme ve Středomoří, v Sýrii ani Iráku. IS je nepřítel naší země. Staví mou víru do špatného světla. Nepředstavují islám a já je nepokládám za muslimy,“ řekl listu Bilal Erdogan. Je jedním z prezidentových dětí, podniká v lodní dopravě a pod jeho kontrolu spadá prostřednictvím partnerství v jiných firmách několik ropných tankerů.

Bilal ale popřel, že se podílí na konkrétních aktivitách lodních přepravců. Jeho společnost prý má kontrakt na stavbu říčních tankerů pro ruského klienta, avšak provoz lodí nezajišťuje. Bilal také popřel, že ropu z území IS možná přepravuje jeho bratr Burak. „Má nákladní loď, ale ta nemůže být použita k přepravě ropy,“ řekl.

Z prodeje ropy z území spadajícího pod IS prý má zisk syrský prezident Bašár Asad. „Když budete sledovat ropu Islámského státu, dostanete se k Asadovi," řekl Bilal Erdogan. Damašek obvinil tureckou vládu, která prosazuje svržení Asada, že umožňuje radikálům pašovat ropu a vyvážet ji ze Sýrie. Toto obvinění pak ještě zvýraznilo Rusko.

Jeho vztahy k Ankaře se zhoršily, když v listopadu turecká armáda sestřelila ruské vojenské letadlo nad syrsko-tureckou hranicí. „To, co se stalo s tím letadlem, je nepříjemné, ale musíme se soustředit na skutečné problémy: na IS a na budoucnost Sýrie,“ řekl Bilal Erdogan.

Rusko přišlo s družicovými snímky kolon nákladních aut směřujících z oblastí IS do Turecka. Tamní média tvrdí, že do obchodování s ropu je zapojen Bilal a že Turecko sestřelilo ruské letadlo, aby ochránilo Erdoganův rodinný podnik s pašováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 42 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...