Su Ťij: „Mám jasno. Chci být prezidentkou.“

Neipyijto - Vůdkyně barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij oznámila, že hodlá kandidovat na prezidentku země. „Chci kandidovat na prezidentku, mám v této otázce dost jasno,“ prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír. Su Ťij strávila během vojenské vlády téměř dvacet let v domácím vězení. Loni byla zvolena do parlamentu.

Volby plánované na rok 2015 jsou považovány za první potenciálně svobodné hlasování za více než 50 let v Barmě, kde teprve před dvěma roky převzala moc civilní vláda po desetiletích vojenské junty.

Do Aun Schan Su Ťij se narodila 19. června 1945 v Rangúnu bojovníkovi za nezávislost Barmy Aun Schanovi. Její matka Do Kchin Ťij byla první barmskou velvyslankyní v historii. Její otec byl zavražděn při atentátu, když byly Su Ťij dva roky.

Národní liga pro demokracii

Po studiu politologie v indickém Dillí získala titul bakalář v oboru filosofie, politologie a ekonomie na Oxfordu. Později absolvovala postgraduální studium na Škole východních a afrických studií v Londýně.

Roku 1972 se provdala za anglického akademika Michaela Arise, odborníka na tibetskou kulturu, který tehdy žil v Bhútánu. Narodili se jim synové Alexandr a Kim. Rodina pobývala převážně v Británii.

V roce 1988 se Su Ťij vrátila se do Barmy, aby se postarala o svou nemocnou matku. Tou dobou vrcholil lidový odpor proti vládnoucí vojenské juntě. Su Ťij veřejně podpořila demokratizační proces, vyhlásila „druhý boj za nezávislost“ a spoluzaložila Národní ligu pro demokracii (NLD), jejíž se stala generální tajemnicí.

Na návrh Václava Havla

Junta odpověděla tím, že ji roku 1989 za „ohrožování státu“ uvrhla do domácího vězení. O rok později ve volbách zvítězila s 80 procenty NLD. Vojenský režim však odmítl předat vládu vítězné opozici, což vedlo k mnoha protestům, které potlačila armáda.

Na návrh Václava Havla byla Su Ťij 14. října 1991 udělena Nobelova cena za mír, kterou si však v prosinci kvůli věznění nemohla osobně převzít. V příštích dvou desítkách let byla několikrát uzavřena v domácím vězení.

První parlamentní volby v Barmě po dvaceti letech v listopadu 2010 byly poznamenány vyloučením opozice z volebního procesu a neregulérnostmi. V následujících letech však došlo k částečnému uvolnění režimu, včetně předání řízení země do rukou civilní vlády. V doplňovacích volbách v dubnu 2012 Su Ťij získala poslanecké křeslo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Satelitní snímky ukazují následky úderů na Blízkém východě

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.
před 6 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 11 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřují na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje o několika dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem jsou i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
00:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Cestujícím na terminálech radí zaměstnanci.
13:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská armáda útočí v srdci Teheránu

Izraelská armáda v neděli dopoledne oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...