Washington – Rusko svými plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě, varoval ve Washingtonu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Moskva podle něj nerespektuje mezinárodní smlouvy, pod něž se podepsala. V menších sousedních státech navíc nátlakem prosazuje svou vůli.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už koncem loňského roku prohlásil, že by Rusko mohlo umístit jaderné zbraně na Krym. Poloostrov totiž ztratil svůj bezjaderný status, jelikož nyní patří Rusku. To v souladu s mezinárodními smlouvami disponuje jaderným arzenálem. Moskva proto bude jaderné zbraně rozmisťovat podle svého uvážení, sdělil tehdy Lavrov Intefaxu.
„Ruští představitelé ohlásili záměry rozmístit v Kaliningradu moderní raketové systémy schopné nést jaderné hlavice. A tvrdí, že Rusko má právo rozmístit jaderné síly na Krymu. To od základů mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě,“ připomněl nyní Stoltenberg ve washingtonském Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Generální tajemník navíc upozornil na skutečnost, že ruský prezident před záborem ukrajinského autonomního poloostrova uvedl jednotky obsluhující jaderné zbraně do stavu zvýšené pohotovosti.
- Obsazení Krymu následovalo po loňském březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Šéf Kremlu nedávno otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči.
Stoltenberg v projevu odsoudil nátlak Moskvy na státy, které v minulosti patřily do její sféry vlivu. Zejména uvedl příklady Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, kde za pomoci Moskvy vznikly neuznané proruské republiky.
V případě Ukrajiny upozornil, že Moskva podporuje proruské separatisty na Donbasu vojenskou silou, zbraněmi a výcvikem.
Stoltenberg o roli NATO
„Pro nás jako pro transatlantické společenství je důležité, aby naši sousedé byli stabilní a nezávislí. To je důvod, proč NATO pomáhá Gruzii, Moldavsku a Ukrajině provést reformy a vybudovat silné instituce. Tyto země nejsou žádnou nárazníkovou zónou, jsou to nezávislé a suverénní státy.“
Svět se mění a stejně tak i Severoatlantická aliance, zdůraznil Stoltenberg. „S tím, jak se zvyšují výzvy, kterým čelíme, se musíme přizpůsobit,“ řekl. Udržet NATO vojensky silné stojí peníze, proto je třeba dodržet závazky k investicím do obrany, podotkl Stoltenberg. „Zastavit škrty, postupně zvyšovat výdaje na dvě procenta HDP. A utrácet lépe,“ podotkl.
Alianční státy se zavázaly, že budou na armádu dávat dvě procenta HDP. Tento cíl ale většina členů NATO, což se týká i České republiky, která vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP.
NATO i Spojené státy v posledních měsících evropské členy Aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly. Stoltenbergův předchůdce Anders Fogh Rasmussen loni v dubnu při návštěvě Prahy upozornil Česko, že jeho výdaje na armádu jsou příliš nízké.
Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel se loni obrátil na evropské členy Aliance se žádostí, aby kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. A více peněz na armádu chce po Evropě i Bílý dům.
