Charkov – Ukrajinský soud v Charkově dnes už počtvrté odložil stání s expremiérkou Julijí Tymošenkovou. Další stání bude 14. srpna. Líčení kvůli údajným podvodům a machinacím z poloviny 90. let se politička odmítá zúčastnit a předem pohrozila, že pokud by ji dozorci chtěli odvést proti její vůli, bude se bránit silou. Také předešlá tři stání soud odročil kvůli nepřítomnosti obviněné. Vězněná expremiérka se v charkovské nemocnici léčí s vyhřezlou ploténkou a její německý lékař Karl Max Einhäupl jí doporučil dva měsíce klidu.
V případu jde o společnost Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), kterou Tymošenková řídila v éře divokých ukrajinských privatizací. Podle prokuratury zneužila svých kontaktů na tehdejšího premiéra Pavla Lazarenka a převedla na stát svůj soukromý půlmiliardový dluh. Zisky z distribuce ruského zemního plynu zároveň posílala na zahraniční konta a vyhýbala se zdanění. Bude-li uznána vinnou, hrozí jí až 12 let vězení.
Do 14. srpna soud rozhodne o žádosti hlavního žalobce, aby se vůdkyně opozice, která se odmítá dostavit do soudní síně, mohla zúčastnit procesu prostřednictvím videokonference. Tymošenková tuto variantu ale rovněž odmítá, protože by ji to prý zbavilo možnosti přímého a důvěrného kontaktu s obhájci během procesu. V prohlášení, které u soudu dnes přečetl její obhájce, zdůraznila, že pokud soud rozhodne o její účasti formou videokonference, bude to považovat za porušení svých práv na obranu, zaručených jí ukrajinskými i mezinárodními zákony, a bude to také důkaz podjatosti soudu.
Možnost využití videokonference pro vedení trestního řízení bylo zákonem přijato teprve loni. Žalobkyně vysvětlila, že pokud soud rozhodne o možnosti vést proces formou videokonference, mohou obhájci být přímo v soudní síni, nebo být spolu s obžalovanou a poskytovat jí konzultace a odpovídat na dotazy vznášené během přelíčení. Obžaloba podle ní využívá všechny možnosti, aby Tymošenkové, která se už poněkolikáté nedostavila k soudnímu jednání, zajistila právo na obhajobu. Připomněla, že Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že tato forma účasti v soudním jednání odpovídá požadavkům spravedlivého veřejného projednání trestného činu a je to stabilní praxe v řadě zemí. Připustila ale, že podle trestního zákoníku je použití videokonference možné jen s písemným souhlasem obžalované.
Tymošenková, která si už odpykává sedmiletý trest za zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o dodávkách ruského plynu, veškerá obvinění odmítá. Tvrdí, že soudní procesy s ní jsou útokem ze strany jejího největšího politického rivala, prezidenta Viktora Janukovyče.
Jak ve Studiu ČT24 uvedl redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák, jde sice o politickou pomstu, v novém procesu by se ovšem jistá vina na straně Tymošenkové našla. Kdyby se totiž takto sáhlo do minulosti ostatních ukrajinských oligarchů, kteří žijí či podnikají hlavně na východě země a zbohatli v době divoké privatizace, přišlo by se na totéž jako u Tymošenkové či dokonce na věci mnohem horší. „Mezi zkorumpovanými je v naší zemi číslem jedna občanka Julija Tymošenková. V každé civilizované evropské zemi by byla spravedlivě potrestána,“ říká poslanec Oleg Kalašnikov.
