Houston - Americká sonda Stardust se v noci na dnešek ve vzdálenosti 336 milionů kilometrů od Země přiblížila na pouhých 180 kilometrů ke kometě Tempel 1 a pořídila asi 70 fotografií jejího povrchu ve vysokém rozlišení. Stardust se tak dostala ještě blíže ke kometě, než vědci očekávali. Sonda pohybující se rychlostí 38 600 kilometrů v hodině maximálního přiblížení dosáhla v 5:41 SEČ a snímky povrchu začala na Zemi posílat asi o hodinu a půl později.
Sonda Stardust pořídila snímky komety Tempel 1
I přes zdařilé pořízení fotografií s vysokým rozlišením neměli pracovníci řídicí laboratoře důvod k přílišným oslavám. Drobnou komplikací bylo ukládání záběrů v neplánovaném pořadí. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtěl svět nejdřív uchvátit pěti zblízka pořízenými záběry jádra komety. Místo toho na prvních došlých záběrech vesmírné těleso vypadalo jako malá skvrnka.
„Stále plně nechápeme, proč to nefungovalo, jak jsme plánovali,“ řekl Chris Jones z kalifornského řídicího střediska. Ujistil však, že všechna obrazová data jsou uložena ve Stardustu a nebyla ztracena. Příjem dat zdrželo o více než hodinu i nepříznivé počasí, které rušilo přebírání signálů na stanici ve Španělsku. Nečekané nesnáze mají za následek, že stahování fotografií vědcům na Zemi trvalo o několik hodin déle.
Rozhovor s Jakubem Halodou (zdroj: ČT24)
Kometa Tempel 1 je první, kterou „navštívily“ dvě různé sondy
V roce 2005 do komety velikosti půlky Manhattanu vystřelila sonda Deep Impact projektil, který v ní vyhloubil kráter o průměru asi 100 metrů. Srážka v obrovské rychlosti vyvrhla z komety tolik prachu a suti, že nebylo možné kráter důkladně prohlédnout.
Teď se astronomové těší, že budou moci srovnat povrch komety před zásahem a po něm. Nejtěžší je ale čekání na všechno to, co je uloženo na palubě Stardustu, říká pelhřimovský rodák Joe Veverka, který tým astronomů vede.
Stardust se pohybuje vesmírem od roku 1999, kdy byla vypuštěna z mysu Canaveral na Floridě. Tempel 1 není první kometou, kterou Stardust na své pouti vesmírem dlouhé 5,63 miliardy kilometrů potkala. Při těsném míjení komety Wild 2 v roce 2004 sonda zachytila velké množství mezihvězdného a kometového prachu, který pak shodila v kapsli na Zem.
Protože měla po splnění mise, jejíž náklady se vyšplhaly na 300 milionů dolarů (5,4 miliardy korun), ještě dost paliva, rozhodli se vědci nasadit ji na nový úkol - prozkoumání komety Tempel 1.