Washington - První a zároveň nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur má vůbec první umělou družici. Stala se jí sonda Messenger, kterou v srpnu 2004 vyslala do kosmu americká vesmírná agentura NASA. Po patnáctiminutovém brzdicím manévru úspěšně zakotvila na oběžné dráze. Cílem mise je získat nové poznatky o původu planety, o jejím magnetickém poli a o atmosféře, což má vědcům umožnit i nový pohled na vznik Země.
„Družice bude navedena na téměř polární dráhu. To umožňuje velice detailní snímkování povrchu Merkuru,“ uvedl astronom Jakub Haloda ze Štefánikovy hvězdárny v Praze. „Je zde pořád dost nejasností, které se týkají vzniku a vývoje planety. Očekává se, že sonda přinese zásadní poznatky o úloze vulkanismu a o impaktních procesech,“ dodal.
Kvůli složité dráze letu proletěla sonda kolem této planety již třikrát - v lednu a říjnu 2008 a v září 2009. Vstup na orbitu předcházel asi patnáctiminutový zážeh motoru, který satelit zpomalil.
Jeden oběh Messengeru kolem Merkuru bude trvat 12 hodin. Během prvních oběhů budou vědci sledovat, jak se sonda vyrovnává s prostředím a především s velkým žárem relativně blízkého Slunce. Ve čtvrtek 24. března odborníci NASA spustí přístroje Messengeru a ten začne od 4. dubna plnit vědeckou část mise a posílat na Zemi získaná data. „Mise byla naplánovaná na jeden rok. Jestliže se po roce ukáže, že sonda je i nadále funkční, předpokládá se, že mise bude prodloužena,“ doplnil Haloda.
Obíhání kolem Merkuru bude Messengeru znesnadňovat gravitační síla Slunce a nejmenší vzdálenost sondy k Merkuru se bude postupně zvyšovat. Pokud by překročila 500 kilometrů, nemohla by už družice nadále plnit stanovené úkoly. Nejméně jednou za každý oběh Merkuru kolem Slunce, který trvá 88 dní, proto vědci budou muset upravit dráhu sondy.
Merkur je komplikovaným cílem pro jakoukoli pozemskou družici. Problémem je především žár Slunce. Přístroje sond musejí mít s ohledem na extrémní teploty, jejichž rozdíly mezi dnem a nocí dosahují na Merkuru 490 stupňů Celsia, speciální ochranu.
Messenger je prvním pozemským Merkurovým návštěvníkem po více než 35 letech. V letech 1974 až 1975 mapovala planetu jako první sonda Mariner 10, která v průběhu tří průletů zdokumentovala 45 procent jeho povrchu. Mariner 10 se v současné době stále pohybuje na oběžné dráze kolem Slunce.
