Sobotka: Mrzí mě, že nemáme s Rakouskem dálniční spojení

Praha – Česko a Rakousko chtějí zlepšit dopravní i energetickou infrastrukturu, která obě země spojuje. Oba státy také chtějí spolupracovat v oblasti vzdělávání i kvalifikace odborníků. Po setkání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem to uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Politici se domluvili na pravidelných jednáních. Sobotka Faymannovi také představil českou kandidátku do Evropské komise Věru Jourovou, která má zájem o post dosluhujícího rakouského komisaře Johannese Hahna. Vídeň ho nominovala i do týmu příštího šéfa komise Jeana-Claudea Junckera a ráda by, aby měl regionální politiku i nadále na starosti. Podle Faymanna je rozdělení portfolií věcí příštího šéfa komise Jeana-Claudea Junckera.

Premiér Bohuslav Sobotka se s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem domluvili na společných schůzkách šéfů vlád Česka, Slovenska a Rakouska. První by se mohla uskutečnit do příštího jara. Zaměřit by se podle něj měla především na regionální témata, například propojení dopravní či energetické infrastruktury nebo na koordinaci postojů v evropských tématech. 

Faymann, který by chtěl, aby trilaterální schůzky byly pravidelné, věří, že první setkání se uskuteční do jara příštího roku. „Musíme řešit otázky hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, vzdělávání, záruky vzdělávání, duálního vzdělávání a dalších důležitých věcí, například kvalifikaci odborných sil,“ vyjmenoval Faymann.

Rakousko je připraveno podat proti německému mýtu žalobu

Sobotka a Faymann pak znovu zkritizovali plán Německa na zavedení mýtného. Za využívání všech tamních silnic by měli zahraniční řidiči platit od roku 2016. „Domníváme se, že to není dobrý nápad, že by to znamenalo určitou diskriminaci pro české řidiče,“ uvedl Sobotka. „Není možné, aby byl členský stát EU, který se při úvahách, jak vyřešit problémy v dopravě, rozhodne, že zavede mýto, které nebude platit pro jeho občany, ale pro sousedy,“ nesouhlasí s plány Německa ani Faymann. Zdůraznil, že je potřeba prověřit, zda jsou v souladu s evropským právem. Pokud se ukáže, že nikoli, je podle něj Rakousko připraveno podat proti takovému mýtu žalobu. 

Rakouský kancléř Werner Faymann s premiérem Bohuslavem Sobotkou
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Sobotka: Mrzí mě, že s Rakouskem nemáme dálniční spojení

Premiéři mluvili také dopravním propojení obou zemí. „Mě velmi mrzí, že s Rakouskem ještě nemáme dokončené dálniční spojení,“ uvedl český premiér a ujistil rakouského kolegu, že dostavba rychlostních komunikací do Rakouska patří k prioritám české vlády v oblasti dopravní infrastruktury. „Totéž platí o železničním spojení, kdy bychom rádi zkrátili čas železničního spojení mezi Prahou, Brnem a Vídní,“ dodal Sobotka.

Politici plánují propojení plynovodů a energetické soustavy

Mezi tématy jednání byla i energetika, kde se Praha a Vídeň dlouhodobě rozcházejí v pohledu na jádro, které Rakušané odmítají. Sobotka konstatoval, že Česko má zájem na vytvoření regionálního trhu s plynem a na zlepšené propojení plynovodů se sousedy, včetně Rakouska. Společný postup na tomto poli Faymann přivítal, a to především kvůli současné krizi na Ukrajině, která by mohla ohrozit dodávky plynu z Ruska.

19 minut
Faymann: Sankce nic nevyřeší, musíme jednat
Zdroj: ČT24

Premiéři se vyjádřili rovněž k novým ekonomickým sankcím EU vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině. Sobotka zopakoval, že Česko při jejich dojednávání usilovalo o to, aby tato opatření měla co nejmenší dopad na českou i evropskou ekonomiku. „Sankce samy o sobě ale žádný mír nepřinesou,“ zdůraznil Faymann, podle něhož mnohem důležitější jsou snahy o jednání se všemi stranami konfliktu.    

Obě země usilují o post eurokomisaře pro regionální politiku

Sobotka rakouskému kancléři rovněž představil českou kandidátku do Evropské komise Věru Jourovou (ANO). Rakousko, stejně jako Česko, usiluje o obsazení postu komisaře pro regionální politiku. Podle Faymanna je rozdělení portfolií věcí příštího šéfa EK Jeana-Claudea Junckera. Sobotka na tiskové konferenci po společném jednání uvedl, že o komisi oba politici mluvili nejen jako představitelé sousedních zemí, ale i jako dva sociální demokraté. „Pokud jde o kompetence, informoval jsem pana kancléře o prioritách, které Česká republika má z hlediska portfolia budoucí Evropské komise. Naše priorita je regionální rozvoj a máme ještě některá další portfolia, která jsou pro Českou republiku zajímavá,“ uvedl ministerský předseda, který zmínil dopravu, průmysl a vztahy mezi institucemi.

Oblast regionální politiky v dosluhující komisi řídí rakouský eurokomisař Johannes Hahn. Vídeň ho nominovala i do týmu příštího šéfa komise Jeana-Claudea Junckera a ráda by, aby měl regionální politiku EU i nadále na starosti. V Bruselu je nicméně zvykem, že ve druhém období se eurokomisaři posouvají na významnější posty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 20 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...