Bratislava – Uprchlickou krizi v Evropě by vyřešila dohoda s africkými státy o návratu uprchlíků, kteří nezískají v Evropě azyl. Po jednání s britským premiérem Davidem Cameronem v Bratislavě to uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Cameron podle něj sdílí stejný názor. Kvóty, které navrhuje Unie, problém neřeší, shodují se se Sobotkou nejen Cameron, ale i slovenský premiér Robert Fico a francouzský prezident Francois Hollande. Podobně se vyjádřil i prezident Miloš Zeman.
V Bratislavě se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. „Shodli jsme se v tom, že řešení je stabilizovat situaci v Libyi, dohodnout se s jednotlivými africkými zeměmi a zajistit takový systém, aby ti uprchlíci, kteří přijdou do Evropy a nezískají v Evropě azyl na základě našich zákonů, mohli být vráceni do zemí původu,“ sdělil Sobotka po jednání s Cameronem.
Podle Sobotky jsou zmiňovaná opatření zřejmě jedinou možností, jak zastavit přiliv uprchlíků do Unie. „Rozhodně to nebude otázka týdnů nebo měsíců. Bude to také vyžadovat ekonomickou aktivitu ze strany Evropské unie a členských států, abychom zemím, jako je Libye, Eritrea a další, byli schopni ekonomicky pomoci, aby se tam situace stabilizovala,“ konstatoval Sobotka.
Za vhodný model Sobotka považuje dřívější dohodu mezi Španělskem a Marokem o návratu migrantů, kteří do Španělska směřovali pouze z ekonomických důvodů, zpět do této severoafrické země. „Součástí našeho společného stanoviska bude odmítnutí systému kvót, podpora opatření ke stabilizaci zemí, ze kterých pocházejí migranti, včetně podpory například zřízení táborů na území těchto zemí,“ řekl Sobotka novinářům. Uvedl také, že ČR nabídla možnost pobytu pro zhruba 70 lidí, kteří se nacházejí v uprchlických táborech v Sýrii.
Kvóty nechceme, shodli se premiéři
Cameron hovořil také se slovenským premiérem Robertem Ficem. Premiéři se shodli na tom, že povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, jež navrhuje Evropská komise, nejsou řešením. Stejně se vyjádřil opakovaně také Sobotka. „Čím více času budeme trávit debatou o kvótách, tím méně času nám zbude na diskusi o těch opatřeních, která skutečně mohou pomoci zastavit migrační krizi,“ poznamenal šéf českého kabinetu.
Proti povinným kvótám ohledně uprchlíků se postavil také Hollande. „Správný postup je, abychom měli globální politiku a solidaritu zemí na základě dobrovolnosti. Evropa musí v první řadě řešit samotné důvody, které vedly k migraci. Ekonomická migrace by neměla být zahrnuta do mechanismu žádostí o azyl,“ sdělil francouzský prezident.
Bohuslav Sobotka:
„Jsme připraveni nabídnout experty, finanční příspěvky, ať už z hlediska posílení ostrahy hranic, nebo z hlediska například vybudování středisek pro uprchlíky v severní Africe. To by mohl být jeden z dalších kroků řešení stávající migrační krize. Jsme samozřejmě schopni nabídnout leteckou techniku. (…) Vytvořili jsme nový program, do něhož budeme ročně dávat minimálně 100 milionů korun. V jeho rámci chceme podporovat aktivity v zemích, kterými buď procházejí uprchlíci, nebo v zemích, odkud přicházejí.“
Podle Fica by měly být systémy, které členské země nabídnou k řešení tohoto problému, dobrovolné. Také Slovensko tvrdí, že je třeba se soustředit na zóny, kde problém vzniká. „Jsme připraveni hovořit o tom, jak pomoci lidem, kteří tuto pomoc potřebují. Dobrovolný přístup může být efektivnější a užitečnější než stanovení kvót,“ řekl novinářům Fico.
Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že EU se potýká s náporem zejména těch migrantů, kteří doufají ve zlepšení své životní úrovně. „Musíme rozlišovat mezi azylanty a hospodářskými migranty. Evropa stojí před problémem ekonomických migrantů. Povinné kvóty nejsou v souladu s evropskými hodnotami,“ řekl Orbán, jehož země čelí náporu několika desítek tisíc migrantů. Premiér dodal, že nelegálním překročením státních hranic dochází k páchání trestného činu a že „Maďarsko nepřipustí, aby někdo páchal trestný čin“. Budapešť se podle něj na své evropské partnery se žádostí o pomoc se zvládnutím náporu migrantů neobrátila.
Uprchlík spadl v Londýně z letadla, druhý cestu na podvozku přežil
Zoufalí afričtí běženci někdy volí velmi nebezpečnou cestu za svobodou. Dva černí pasažéři z Jižní Afriky cestovali na podvozku Boeingu 747 společnosti British Airways dlouhých jedenáct hodin. Jeden z uprchlíků ale zemřel, když se letadlo blížilo na Heathrow. Jeho tělo bylo nalezeno na střeše kancelářské budovy v Londýně. Druhý černý pasažér měl štěstí – trasu dlouhou 8 tisíc mil přežil, je ale ve vážném stavu v nemocnici. Informoval o tom britský list Daily Mail.
Podle Camerona by se muslimská komunita měla více zasadit o to, aby se co nejméně mladých muslimů přidávalo k extremistickým organizacím. „Potřebujeme znát podstatu hrozby, kterou představuje Islámský stát… Mladí lidé opouštějí skvělé vyhlídky a utíkají tisíce mil, aby nasazovali svou kůži v boji,“ prohlásil britský ministerský předseda.
Podle Camerona přispívají k časté radikalizaci mladých muslimů v Británii a dalších evropských zemí lidé, kteří sice neobhajují násilí, ale věří předsudkům o tom, že demokracie je špatná a náboženská pravidla stojí nad vládou zákona. Dalším muslimům pak sdělují „jste toho součástí“, uvedl britský premiér. Tak se podle něho z předsudků může u mladých lidí stát vražedný plán.
K boji proti islámskému extremismu musí podle Camerona přispět rovněž vláda - například tím, že bude posilovat u vyznavačů islámu národní identitu.
Uprchlická krize v číslech
Počet uprchlíků ve světě loni vzrostl na rekordních 59,5 milionu. Více než 50 procent uprchlíků jsou děti. Nejvíce běženců, kteří opustili domov kvůli konfliktům, již nepochází z Afghánistánu, ale ze Sýrie, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vzhledem ke krizi v Sýrii, Iráku, Jemenu, Burundi i jinde ve světě neočekává vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres, že se situace letos zlepší.
Počet žadatelů o azyl v Unii se podle Eurostatu za poslední rok téměř zdvojnásobil. Za první čtvrtletí letošního roku žádalo o mezinárodní ochranu v osmadvacítce celkem 185 tisíc lidí. Nejvíc jich pochází z Kosova, Sýrie a Afghánistánu. Nejčastěji se uprchlíci obraceli na úřady v Německu. V Česku o azyl žádá vůbec nejméně migrantů. Úřady evidují 355 žádostí za první tři letošní měsíce.
Schůzka představitelů zemí visegrádské skupiny a francouzského prezidenta se uskutečnila na závěr ročního předsednictví Slovenska ve V4, které od července převezme Česká republika. Státníci na schůzce hovořili také o přípravě pařížské konference o ochraně klimatu, o řecké dluhové krizi a dodávkách ruského plynu.
