Praha – Bez obřích erupcí na Slunci by zřejmě nevznikla Země, jak ji známe. Také zbytek Sluneční soustavy by vypadal jinak. O erupcích teď přijely do Prahy diskutovat světové špičky v oboru. Shodly se, že podobně silné erupce už od Slunce nehrozí. I ty slabší ale mohou poničit většinu elektrických systémů na Zemi.
Nedají se předpovídat, není jasné kdy ani v jaké síle přijdou. Sluneční erupce jsou nejbližším vesmírným úkazem, který opakovaně ovlivňuje život na Zemi. Přesto jsou jen zlomkem toho, co ze Slunce sršelo před několika miliardami let. „V raném stádiu hvězd jsou erupce tisíc až desettisíckrát silnější a častější, takže v počátcích Sluneční soustavy tady byla vysoká erupční aktivita,“ řekl emeritní profesor švýcarského Astronomického institutu Arnold Benz.
Mezi důsledky erupcí patří i polární záře, ty silné ale mohou i paralyzovat život na Zemi. Mají totiž moc vyřadit z provozu většinu věcí, které fungují na elektřinu. Mohly by přestat fungovat satelity na oběžné dráze, v důsledku toho telefony, televize nebo navigace, zkolabovat by mohlo elektrické vedení a bez elektřiny by pak ve vyspělých zemích nefungovalo prakticky nic.
Ačkoliv jsou erupce na Slunci výrazně slabší než v historii Sluneční soustavy, pořád jsou nevypočitatelné. „Když vidíme velkou skvrnu na Slunci nebo skupinu skvrn, pak můžeme říct, že existuje pravděpodobnost erupce, ale nemůžeme říct, kdy ani jak velká bude,“ uvedla Lyndsay Fletcherová, členka Astronomické a astrofyzikální skupiny z Univerzity Glasgow.
Za erupcemi stojí sluneční magnetismus. Na rozkrývání jeho pravidel se pracuje i v Česku. „Naši kolegové dále rozpracovali tuto teorii propojování magnetických polí v koróně, což právě vede k erupcím,“ konstatoval zástupce ředitele Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel.
Největší erupce se na Slunci objevují pravidelně zhruba každých 11 let. Aktuální maximum sluneční činnosti přišlo letos. V porovnání s těmi předchozími ale zůstává relativně slabé.
