Ruským opilcům zvoní hrana - záchytky zde končí

Moskva - Zmar a zkáza prý hrozí ruským opilcům: všechny zbývající záchytky v zemi budou do poloviny října uzavřeny, alespoň tak tvrdí první náměstek ministra vnitra Alexandr Gorovoj. Kdo se poté o podnapilé postará, dosud není zcela jasné. Zdravotnictví se totiž převzetí břemene od resortu vnitra úporně brání a tisk bije na poplach.

„Při našem klimatu a míře spotřeby alkoholu to znamená smrt tisíců lidí na ulicích,“ varoval dnes list Vedomosti. „Ruské záchytky sice hrubě porušují lidská práva, odporují ústavě, mezinárodnímu právu a několika federálním zákonům, ale nechat lidi bez pomoci nelze,“ apeloval.

Vnitro o opilce přišlo v rámci loňské reformy, která policii zbavila „přebytečných“ funkcí. Ministryně zdravotnictví Taťjana Golikovová ale argumentuje, že jen 0,3 procenta svěřenců záchytek potřebuje lékaře, zatímco na ostatní je třeba policejní dohled. Starost o opilce se tak fakticky přesouvá na bedra obcí, ale ty úkol ani zdaleka nepovažují za prioritní a peníze na tento účel chybějí.

První zařízení se v Rusku objevilo už v roce 1902 jako útulek, kde podnapilí mohli přijít k sobě, místo aby zmrzli na ulici. V roce 1940 záchytky přešly pod ministerstvo vnitra v čele s obávaným Lavrentijem Berijou a staly se součástí represivního systému.

Bezprostřední záminkou ke skoncování s policejními záchytkami se stala série skandálů okolo brutálního zacházení s opilci, která vyvrcholila loni v lednu. Tehdy v sibiřském Tomsku zemřel místní novinář, kterého během novoročních svátků zmlátil na záchytce mladý strážce pořádku. Nejspíše právě bezmocnost spoutané oběti svedla policistu k tomu, aby si na ní vylil zlost.

Z šesti set záchytek zbylo jen tucet

Zatímco ještě před dvěma lety bylo po Rusku na šest stovek policejních záchytek, v současnosti jich podle náměstka Gorového zbývá jen tucet, které budou zakrátko zlikvidovány. Ostatní už převážně slouží jako ubytovny pro nelegální přistěhovalce.

Záchytky se natolik staly součástí ruského života, že se dostaly i na stránky knih a na plátna kin. Například film „A když se ráno probudili…“, natočený podle stejnojmenné povídky Vasilije Šukšina, je založen na vyprávění osmi hrdinů, od traktoristy po profesora, kteří se ráno probudí na záchytce a pokoušejí se rozpomenout, jak se tam dostali.

Takového osudu mohli být za dřívějších dob ušetřeni jen nositelé řádů Hrdina Sovětského svazu a Hrdina socialistické práce, vojáci, policisté, agenti tajné policie KGB, prokurátoři, zahraniční diplomaté, těhotné ženy a invalidé. Jinak snad každý občan věděl, že nepropité peníze si má honem schovat do ponožek, protože jen ty mu spolu se spodním prádlem na záchytce zůstanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 47 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...