Sestřelení ruského bombardéru Su-24 Tureckem už má první následky. Moskva nejenže přerušila veškerou vojenskou spolupráci s Tureckem, ale je připravena okamžitě eliminovat jakékoliv ohrožení svých letadel. Zavedla několik bezpečnostních opatření, jež budou zřejmě následovat kroky hospodářské. Druhého z pilotů sestřeleného letounu zachránila syrská armáda, potvrdil ruský velvyslanec v Paříži.
Rusko je připraveno zničit vše, co ohrozí jeho letadla. Druhý pilot zachráněn
Turecká stíhačka v úterý ráno nad turecko-syrskou hranicí sestřelila ruské bombardovací letadlo Su-24. Ankara tvrdí, že k incidentu došlo nad tureckým územím, Moskva to odmítá. Rusko při následné operaci v zájmu záchrany sestřelených pilotů přišlo o vrtulník, zničený syrskými povstalci. Během akce zahynul ruský mariňák.
Známý je už i osud posádky bombardéru. Jeden z pilotů byl postřelen při sestupu padákem, na zemi jej pak „brutálně zabili islamisté“, uvedl ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov. „Druhému se podařilo uniknout. Podle poslední informace jej našli syrští vojáci a měl by být na cestě na ruskou leteckou základnu,“ dodal.
Ruské bombardéry budou střežit stíhačky
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil „tragickým dopadem“ na vzájemné vztahy a Moskva na sestřelení svého letounu už zareagovala konkrétními opatřeními. Přerušila vojenskou spolupráci s Tureckem, všechny další akce ruských bombardérů budou doprovázeny stíhačkami.
Rusko dále posílí protivzdušnou obranu, na letecké základně Hmímím v Sýrii bude umístěn protiletadlový systém S-400. K letišti, odkud letouny vzlétají, se také přemístí jeden z křižníků. Mluvčí generálního štábu se nechal slyšet, že vše, co ohrozí bezpečnost ruských letadel, bude okamžitě zničeno.
Kreml vyloučil vojenskou odpověď, další kroky budou mít zřejmě hospodářský charakter. „Většina politiků se shoduje, že bude zásadně ovlivněna hospodářská výměna mezi Ankarou a Moskvou,“ říká zpravodaj ČT Miroslav Karas. Podle něj lze očekávat zákazy dovozu některých druhů zboží do Ruska.
To potvrdil i ruský premiér Dmitrij Medvěděv, který varoval, že incident může vést k zastavení celé řady významných společných projektů. O zásadních změnách v energetice je ale podle Karase zatím předčasné hovořit, přestože se množí spekulace, že by Moskva mohla zastavit dodávky zemního plynu do Turecka nebo odstoupit od plánované výstavby jaderné elektrárny.
Turecko – přisluhovač teroristů?
Z důvodu sestřelení ruského letounu bylo svoláno mimořádné jednání NATO. V souvislosti s Tureckem to letos bylo už podruhé, první schůzka se uskutečnila v létě po útocích Islámského státu a přeshraničních přestřelkách. „Podle smlouvy na to má členský stát, který se cítí ohrožen, právo,“ říká politolog Tomáš Kaválek.
„Namísto toho, aby s námi byl okamžitě navázán kontakt, se turecká strana obrátila na své partnery v NATO k projednání incidentu, jako bychom my sestřelili jejich letadlo,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Sestřelení bombardéru označil za „ránu do zad od přisluhovačů terorismu“. Naopak Spojené státy i NATO se nechaly slyšet, že plně podporují právo Turecka bránit svou suverenitu.
Podle Kaválka je třeba v analýze situace zohlednit celou řadu aspektů. Zmínil například dlouholetou rivalitu mezi Ruskem a Tureckem, která se táhne již od studené války, ale především zcela opačný postoj k režimu syrského prezidenta Bašára Asada, jehož Rusko dlouhodobě podporuje. Na rozdíl od Turecka.
Kaválek: Turecko tolerovalo IS
„Pro Turky je prioritou sesadit nebo poškodit režim Bašára Asada. V Sýrii proto podporovali od začátku války různé skupiny. Nejprve umírněné nacionalistické rebely, ale jak tito ztráceli pozice na úkor různých islamistických skupin, začali Turci pragmaticky podporovat tyto silnější skupiny. Jsem přesvědčen, že Turecko do značné míry tolerovalo i logistické operace a rekrutování Islámského státu,“ vysvětluje Kaválek.
Ropa, kterou islamisté těží a prodávají prostředníkům na černém trhu, podle Kaválka často končí právě v Turecku. Pro IS se přitom jedná o vůbec nejdůležitější příjem, jímž financuje své aktivity. Turecko v nákupech nafty není ojedinělé, stejně prý jedná také Damašek a Bagdád.
Turecku se jistou dobu přezdívalo „džihádistická silnice“, nejjednodušší cesta k extremistům do Sýrie totiž vedla právě tudy. „Turci tolerovali sítě operativců nebo sympatizantů Islámského státu, kteří rekrutovali lidi v tureckých městech. Turci nezabraňovali šíření ideologie. Zavírali nad tím oči,“ dodává politolog.
Otázkou je, zda se něco změnilo od té doby, co se Turecko v létě oficiálně přidalo na stranu koalice proti Islámskému státu. „Jsem přesvědčen, že jejich reakce proti IS je navzdory teroristickým útokům, které v Turecku proběhly, vlažná. Obzvlášť v porovnání se zásahem tureckých bezpečnostních složek proti kurdským rebelům nebo ostatním levicovým teroristickým skupinám,“ porovnává Kaválek.