Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medvěděv a premiér Vladimir Putin na dnešním sjezdu vládní strany Jednotné Rusko dali najevo, že si své funkce hodlají vyměnit. Dosavadní šéf vlády Putin souhlasil s Medvěděvovým návrhem, aby se příští rok ucházel o prezidentskou funkci. Naopak Medvěděv, stávající šéf Kremlu, přijal Putinovo doporučení, aby se postavil do čela stranické kandidátky pro letošní prosincové parlamentní volby.
Medvěděvův předchůdce v prezidentské funkci a zároveň předseda Jednotného Ruska Putin, o jehož úspěchu v prezidentských volbách politologové nemají pochyb, dal navíc najevo, že Medvěděva vidí jako budoucího šéfa ruské vlády. Dosavadní prezident jeho nabídku přijal.
Karty byly rozdány už mnohem dříve, než na sjezdu
„Navrhuji, aby seznam kandidátů Jednotného Ruska do Státní dumy pro volby 4. prosince letošního roku vedl Dmitrij Medvěděv,“ řekl šéf strany za potlesku přítomných. „Je to bezesporu velmi seriózní návrh a já ho přijímám,“ reagoval o něco později ze sjezdové tribuny na nominaci Medvěděv. Ve stejném vystoupení a rovněž za potlesku delegátů pak doporučil Putina jako kandidáta na prezidentskou funkci. Ukončil tak spekulace o tom, kdo z tandemu nejvlivnějších ruských politiků se bude ucházet o křeslo šéfa Kremlu. Medvěděv delegátům sdělil, že je připraven v příštím roce vládní funkci převzít. „Musíme sestavit novou vládu, a pokud se nám to podaří, jsem připraven se postavit do jejího čela a pracovat pro blaho země,“ řekl Medvěděv.
Sjezdový scénář byl podle agentury AP mimořádně pečlivě připraven a dodržen byl bez zaškobrtnutí. Sám Medvěděv ze sjezdové tribuny přiznal, že veškerá rozhodnutí o osudu dvou hlavních ústavních funkcí byla přijata už mnohem dříve. Nebyla ale zveřejněna, protože Putin ani Medvěděv to nepovažovali za „politicky účelné“.
Volba prezidenta nejspíše v březnu
Přesné datum prezidentských voleb v Rusku ještě nebylo stanoveno, všeobecně se ale předpokládá, že se uskuteční 4. března. Předcházet jim budou parlamentní volby s datem 4. prosince, do nichž podle dnešního rozhodnutí sjezdu Jednotného Ruska povede nejsilnější ruskou stranu Dmitrij Medvěděv.
Sjezdové projevy Putina a Medvěděva byly během jednání vyhlášeny za stranický program k prosincovým parlamentním volbám a jako takový jednomyslně schváleny. Součástí volebního programu je slib zvýšení platů ve státní sféře o 6,5 procenta, vyšší zdanění bohatých, dvojnásobné tempo stavby silnic a dálnic v příštích deseti letech a vytvoření 25 milionů nových pracovních míst v příštích dvaceti letech.
Ruská média hodnotí průběh sjezdu rozpačitě, přestože návrat Putina do prezidentské funkce se všeobecně očekával. Podle některých komentářů není příliš významné, že Medvěděv své kremelské ambice „zabalil“, protože od svého na první pohled konzervativnějšího partnera se fakticky lišil jen liberálním slovníkem. Podle některých reakcí může být navíc premiérský i prestižní partajní post pro Medvěděva danajským darem.
Strana Jednotné Rusko má dosud ve Státní dumě dvoutřetinovou ústavní většinu, ale podle průzkumů veřejného mínění její popularita klesá. Úkol zachovat vliv strany bude mít jako stranická jednička právě Medvěděv, jehož popularita v Rusku ovšem není zdaleka tak masivní jako Putinova. Případná ztráta mandátů ve volbách bude připisována volebnímu lídrovi Medvěděvovi, nikoli odcházejícímu premiérovi.
Piontkovskij: Rusko má mizerné vyhlídky. Jako by se vracela éra Brežněva
V dnešním hlavním sjezdovém projevu Putin oznámil, že zemi čekají v blízké budoucnosti nelehké reformní kroky, k nimž musí přistoupit budoucí vláda. Medveděv jako její předpokládaný šéf se může stát hlavní tváří nepopulárních sociálně ekonomických změn, zatímco Putinova premiérská éra zůstane navzdory ekonomické a finanční krizi spojena se stabilitou a relativním blahobytem.
Zatímco politické špičky Jednotného Ruska označují v první reakci ohlášenou změnu úloh ve vládnoucím tandemu za „záruku stability“, liberální opozice a velká část politologů ji považuje za „záruku stagnace“. Politický analytik ruské akademie věd Andrej Piontkovskij prohlásil, že rozhodnutí zbaví veřejnost jakýchkoli iluzí o liberalizaci a modernizaci. „Země má před sebou mizerné vyhlídky - stagnaci a úpadek v dalších dvanácti letech. Jako by se vracela Brežněvova éra,“ řekl Piontkovskij agentuře Reuters.
Výběr z komentářů, které vyvolalo dnešní oznámení kandidatury Vladimira Putina v ruských prezidentských volbách v roce 2012:
Maxim Oreškin, ekonom banky Credit Agricole:
„Rozhodnutí není velkým překvapením, trh to očekával. Dynamiku trhu nyní více ovlivňují vnější vlivy.“
Steffen Siebert, mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové:
„Kancléřka úspěšně spolupracuje s prezidentem Medvěděvem, a to samé bude platit o kterémkoli jiném prezidentovi, protože Německo a Rusko spojuje strategické partnerství.“
Tommy Vietor, mluvčí Bílého domu:
„O příštím ruském prezidentovi rozhodne ruský lid. S prezidentem Medvěděvem nás spojují pevné a fungující vztahy, ale stojí za zmínku, že po celou dobu restartu (vztahů s Ruskem) byl Vladimir Putin premiérem. Na pokračování restartu budeme pracovat bez ohledu na to, kdo bude příštím ruským prezidentem, protože je ku prospěchu USA, Ruska a celého světa.“
Jevgenij Volk, náměstek ředitele Jelcinovy nadace:
„Je to známka rostoucí stagnace ruské politické elity. Bude-li Putin zvolen, může vládnout 12 let do roku 2024, aby byl nahrazen Medvěděvem na dalších 12 let… V arabských zemích se letos následky stagnace jasně projevily. Politické machinace a celý sjezd (strany Jednotné Rusko) mi připomínaly Brežněvovu éru, kdy stranické sjezdy automaticky schvalovaly rozhodnutí přijatá za zavřenými dveřmi.“
Charles Robertson, strategický ředitel banky Renaissance Capital:
„Neklid na trhu Rusko tvrdě zasáhl. Od posílení stability si úřady mohou slibovat oslabení odlivu investic.“
Chris Weafer, stratég investičního fondu Troika Dialogue:
„Rozhodnutí (o návratu Putina do Kremlu) padlo tak brzy proto, aby se parlamentní volby mohly změnit z hlasování o kandidátech Jednotného Ruska na plebiscit o Putinovi. Vzhledem k úpadku oblíbenosti Jednotného Ruska je zvýraznění Putina jediným způsobem, jak pro stranu zachovat převahu ve Státní dumě.“
Michail Kasjanov, opoziční politik a bývalý ruský premiér:
„Dalo se to předpokládat. Zvolili to nejsurovější a nejméně příjemné řešení. Kolaps ale bude následovat a dojde k němu do roka či do dvou let. Šest let se u moci neudrží.“
Ljudmila Alexejevová, dlouholetá ruská obhájkyně lidských práv:
„Příštích šest a možná 12 let zůstane země stát na místě, ve skutečnosti bude upadat kvůli korupci, hospodářskému poklesu, absenci nezávislých soudů a nezávislých médií. Dokud nebudeme mít silnou občanskou společnost, zůstanou vztahy mezi státem a společností stejné, ať je prezidentem Medvěděv, Putin nebo třeba sám anděl.“
Ruprecht Polenz, předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu:
„Dokazuje to, jak je Rusko vzdálené otevřené, demokratické soutěži o post prezidenta. Žádnou změnu v ruské politice nečekám. Putin držel v Rusku otěže moci i jako premiér.“
