Londýn – Slavný anglický král Richard III. vypil v posledních letech svého života lahev vína denně. Vědci na to přišli díky vzorkům Richardových zubů a kostí. Zjistilo se také, že král jedl exotické maso – třeba labutí, jeřábí nebo z volavky.
Richard III. si dopřával lahev vína denně a maso z volavky
2 minuty
Richard III. byl podle vědců v podstatě alkoholik
Králem byl jen dva roky. Přesto je Richard III. slavnější než mnozí jeho předchůdci i nástupci. William Shakespeare mu ve slavné hře zajistil pověst krutovládce. Před dvěma lety našli britští archeologové jeho ostatky pod parkovištěm v Leicesteru. „Většinu králů nebudeme nikdy schopni zkoumat. Mohli jsme vykopat jen tohoto konkrétního panovníka, protože nebyl oficiálně pohřben. Pochovali ho ve starém kostele, který je teď pod parkovištěm,“ podotkl antropolog Piers Mitchell.
Vědci zkoumají pomocí tomografie vrstvy králových kosterních ostatků a prohlížejí kvalitu králova chrupu. Metody 21. století odkrývají dávná tajemství. Panovník tlumil stres z vládnutí a povstání proti své osobě vínem. „Víme, že hostin bylo hodně a na nich hodně vína. Z kostí je poznat, že to na jeho tělo mělo v posledních letech jeho života značný vliv,“ konstatovala geochemička Angela Lambová. „Richardova strava byla mnohem bohatší než u jiných lidí ve srovnatelně vysokém postavení v pozdním středověku,“ dodala.
Z analýzy králových kostí a zubů vyplynul jasný závěr: Richard III. výrazně změnil své stravovací návyky poté, co se stal v roce 1483 králem.
GALERIE
zdroj: ČTK/PA/Rui Vieira
Křivá páteř? Zas tak zlé to nebylo
Na Richardově pánevní kosti našli vědci vajíčka škrkavky, která se uhnízdila v tyranových střevech. Podobní parazité nebyli ve středověké Anglii nic neobvyklého. Na královu skoliózu ale škrkavka podle všeho vliv neměla. „Skolióza má řadu příčin. Chceme přijít na to, jak jeho skolióza začala, kolik mu bylo a jaký měl typ. Jak to mohlo ovlivnit jeho život?“ ptá se Mitchell.
Richardova páteř ale nebyla tak křivá, jak popisují dobové prameny. Nález také vyvrátil pověsti o králově zchromlé ruce. Naopak potvrdil jeho krutý konec na bojišti. „Byl opakovaně zasažen zbraněmi z různých směrů a podle všeho cítil velkou bolest, než zemřel,“ poznamenal Mitchell.
Jiné neblahé pověsti svázané s Richardovým životem věda vyvrátit nedokáže. Svět si ho bude dál pamatovat jako krutovládce – právě tak ho vykreslil dramatik William Shakespeare. Jako vraha svých věrných rádců a synovců, kteří mu překáželi na cestě k moci.
Richard III. padl v roce 1485 v bitvě u Bosworthu a byl pohřben v kostele v Leicesteru, který později zanikl. Předpokládalo se, že ostatky skončily v řece. Archeologové kosti nalezli v roce 2012 při průzkumu pod parkovištěm a vědci z univerzity v Leicesteru je pak identifikovali s pomocí DNA a žijících potomků. Bitvou u Bosworthu se uzavřela krvavá Válka růží a po rodu Plantagenetů, který vládl 300 let, pak na anglický trůn usedl první vládce z dynastie Tudorovců Jindřich VII. Zohavené tělo Richarda III. bylo po bitvě vystaveno v Leicesteru na důkaz, že král skutečně zemřel.