Řecko se snaží zpomalit příliv uprchlíků na pevninu, Makedonie nevpustila ani jednoho

Řecko se bude snažit zpomalit příliv uprchlíků. V reakci na zpřísnění hraničních kontrol dalších balkánských a středoevropských hraničních kontrol to uvedl řecký ministr pro lodní dopravu a záležitosti ostrovů Teodoros Dritsas. Řecko prý postaví na hranicích pět nových přijímacích středisek a bude se snažit přivážet z řeckých ostrovů méně uprchlíků na pevninu. Pět zemí na takzvané balkánské trase, kam z Řecka míří migranti, bude přes hranice pouštět v průměru 580 uprchlíků, uvedla slovinská policie. Makedonie však v pátek nevpustila ani jednoho běžence, u hranice se přitom tísní kolem 5 tisíc uprchlíků.

„Musíme zpomalit příliv uprchlíků z ostrovů vzhledem k jejich zadržování na pevnině,“ prohlásil řecký ministr Dritsas. Kvůli zpřísnění kontrol hranic pro blízkovýchodní uprchlíky v zemích ležících na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už přes 25 tisíc běženců. 

„Situace je stále velmi složitá, hrozí nám přeplnění. Proud migrantů se přes hranice pohybuje jen velmi pomalu, včera prošlo jen 160 lidí,“ zmínila mluvčí UNHCR v Řecku Stella Manuová. Řecko se rozhodlo do neděle přerušit převoz migrantů na kontinent, dokud pro ně nebudou přichystána další nouzová ubytovací zařízení. Někteří migranti mají být ubytováni na třech velkých trajektech.

„Znamená to, že se zase zhorší situace na ostrovech. Od začátku února se opět zvýšily počty lidí, kteří přicházejí. Přibližně dva a půl až tři tisíce lidí přichází každý den na ostrovy, ale do Makedonie odchází tři sta až pět set lidí denně. Je to nesrovnatelné množství a pro řeckou vládu a obyvatelstvo je to obrovský nápor,“ upozornil analytik iniciativy Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák. 

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že Řecko čelí kvůli hromadícím se uprchlíkům na jeho území fakticky už humanitární krizi. Běženci podle něho nyní vidí před sebou „Evropu, která je v nervové krizi, Evropu, ve které se rozvíjejí a posilují extremistické síly a netolerantní postoje“.

Podle Tsiprase by nejúčinnějším řešením bylo aktivně zasahovat proti převaděčům uprchlíků na tureckém pobřeží. „Je to převaděčský průmysl, proti kterému musíme udeřit,“ prohlásil řecký premiér s tím, že to bude také téma, které se objeví na mimořádném summitu EU-Turecko 7. března.

Podle informací řeckého serveru Iefimerida zatím požádaly Atény Evropskou unii o nouzovou pomoc ve výši 450 milionů eur (12,2 miliardy korun) na zajištění 100 tisíc uprchlíků v průběhu příštích šesti měsíců. Polovina běženců má být ubytována v táborech a polovina v hotelích, čímž chce Řecko pomoci i turistickému průmyslu.

Limity na balkánské trase

Od konce minulého týdne Rakousko iniciovalo zpřísnění kontroly proudu uprchlíků, což v Řecku vyvolalo nevoli. Zamítnutí návštěvy rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové představuje další vážný spor ve vztazích obou zemí poté, co ve čtvrtek Řecko odvolalo svou velvyslankyni ve Vídni ke konzultacím.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová
Zdroj: ČČTK/imago stock&people

Policejní zástupci Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie se pak shodli, že budou v těchto dnech pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Limit má umožnit zkontrolovat každého imigranta v souladu s pravidly Schengenu. „Aktuálně omezení nebude znát, protože situace trvá už od minulého týdne, kdy se průchod velice zpomalil, takže prochází přibližně čtyři sta až pět set lidí denně. Některé dny je to i méně,“ okomentoval Petrilák. 

Limit počtu přijímaných osob oznámila slovinská policie po zhodnocení propustnosti rakousko-slovinské hranice a kapacit Slovinska pro přijímání uprchlíků. Stejné opatření následně přijalo Chorvatsko a stejný krok přijímají i Srbsko a Makedonie.

Zrovna v pátek se ale do Makedonie nedostal žádný uprchlík, uvedla agentura AP s odvoláním na řecké úřední zdroje. Skopje svoje opatření obhajuje tím, že Srbsko přes srbsko-makedonskou hranici nepustilo žádného běžence už posledních 40 hodin. Úplné zastavení přechodu hranic může souviset s tím, že tisíce běženců jsou ve zmíněných balkánských zemích ještě na cestách a čeká se, až se dostanou dál.

Restrikce na hranicích odsoudil generální tajemník OSN Pan Ki-mun a upozornil, že taková omezení nejsou v souladu s konvencí OSN z roku 1951 o uprchlících. Ta vyžaduje individuální posuzování statusu uprchlíka a potřebu ochrany jednotlivých migrujících lidí, což není v souladu s opatřeními přijatými balkánskými zeměmi. Pan Ki-mun také vyzval evropské státy, aby naopak rozšířily právní možnosti pro poskytování azylu potřebným.

Zpřísňování kontrol evropskými zeměmi kritizovala v pátek také řecká média, a to spolu s neschopností Unie řešit problém migrace. Podle levicového aténského listu Efimerida ton Syntakton se rozdělená Evropa nedokáže sjednotit a místo toho některé její státy činí zodpovědným za příliv uprchlíků Řecko.

„Válka hranic“ nazval svůj článek list I Avgi, podle něhož není Řecko připraveno být obrovským táborem migrantů. Rozhodující by podle listu měl být summit EU a Turecka 7. března. Dramaticky vidí situaci konzervativní noviny Eleftheros Typos, podle nichž Řecko „vysílá SOS“ a varuje, že vlna uprchlíků bude stále větší.

Chovanec v Makedonii přislíbil větší pomoc Česka

Další čtyři tisíce migrantů čekají na makedonsko-řecké hranici, kde v noci na pátek podle agentury DPA došlo k hádkám a napadení nožem mezi uprchlíky. Makedonie totiž v neděli uzavřela hranice pro migranty z Afghánistánu a pouští dále jen uprchlíky ze Sýrie a Iráku, a také ne všechny. „Začali důkladně kontrolovat doklady, přestali pouštět Syřany i Iráčany, kteří nemají originální doklad ze své země, pas nebo občanský průkaz,“ uvedl Petrilák.

Záchytný tábor Vinojug na makedonsko-řecké hranici v pátek navštívil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ten spolu s policejním prezidentem Tomášem Tuhým přislíbil makedonské policii technické vybavení pro lepší střežení makedonsko-řecké hranice.

2 minuty
Chovanec a Tuhý nabídli makedonským bezpečnostním složkám technické vybavení
Zdroj: ČT24

Česko by mohlo poslat radary či přístroje pro noční vidění. „Všechny státy V4 jsou připraveny sem do Makedonie poslat technickou pomoc,“ zmínil Chovanec. Vláda už také schválila částku 20 milionů korun na nákup vozidel a v pohraniční oblasti Makedonie zůstanou déle i čeští policisté, a to minimálně do konce dubna. „Optimální počet je třicet. Větší kapacitu nepožadují z logistických důvodů, protože na místě se pohybují taky policisté z jiných států,“ podotknul Tuhý. Nyní v zemi slouží 24 mužů a tři ženy. Nová skupina je vystřídá 19. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 3 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 4 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 10 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 14 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...