Právní pozitivisté: tedy ti, co nehledají ducha, ale literu zákona, v tomto případě koránu. Tak definuje arabista a islamolog Petr Pelikán rozšiřující se islámské hnutí salafistů. Ultrakonzervativní směr je mezi německými muslimy menšinou. Malý počet ale jeho příslušníci dohánějí svou pověstí. Tajné služby evidují zhruba 9 tisíc členů. V úterý se jedna z organizací – Pravé náboženství – stala terčem největšího zátahu proti islamistům za posledních 15 let.
Ministerstvo vnitra zakázalo a rozpustilo muslimský spolek, který podle něj radikalizoval mladé lidi, podporoval ozbrojený džihád a nabíral bojovníky pro teroristické organizace na Blízkém východě. Policie prohledala na 200 mešit, bytů nebo skladů po celé zemi. Na obří razii se připravovala více než rok.
V rukou policie skončily i stovky výtisků Koránu. Právě jejich rozdáváním se spolek známý pod názvem Pravé náboženství proslavil. Kniha zdarma kolemjdoucím ale podle úřadů byla jen první krok a zástěrka. „Organizace jako je Pravé náboženství značně přispívají k růstu salafistické scény v Německu, a proto v této oblasti aktivně zasahujeme,“ uvedl v úterý německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Salafisté jsou přívrženci radikálního myšlenkového směru, který prosazuje návrat k raným formám islámu a dodržování přísného islámského práva šaría. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci německé civilní kontrarozvědky, žije v Německu necelých 9 tisíc stoupenců salafismu. Jejich počet se v posledních letech prudce zvýšil, v roce 2011 jich žily v zemi řádově stovky.
Pelikán se s tímto termínem poprvé setkal ještě za dob svých studií v Egyptě. „Tam tehdy byla jakási konkurence mezi Muslimským bratrstvem, které bylo akční a relativně modernistické, a mezi salafisty tak, jak oni sami sebe nazývali. Byli to lidé veskrze pasivní a uzavírající se sami do sebe, do svých komunit a starající se o dodržování litery náboženských textů,“ zmínil.
Problém začíná, když se stejným důrazem a pílí řada z nich přistoupí k verbování bojovníků pro Blízký východ – okolnost, na kterou už německé úřady dlouhodobě upozorňují. Uzavřenost komunit spolu s digitální mlhou internetu činí z radikálních salafistů těžko dohledatelné skupiny.
„Je toho plný internet, plné facebookové skupiny… Teď už nepotřebujeme mešity. Všechno se přesouvá na internet a potom ta fyzická setkání mohou být velice malá a špatně sledovatelná,“ dodává Pelikán.
A velkou překážkou pro tajné služby je také jazyk. Bez skvělé znalosti je prakticky nemožné se do skrytých buňek infiltrovat.„ Aby někdo pronikl do těchto roztroušených struktur, tak musí znát dobře jazyk, a zná-li dobře jazyk, musí být prakticky rodilým mluvčím,“ zmiňuje arabista.
Salafismus je podle expertů atraktivní pro mladé muslimy stejným způsobem jako pro jiné jejich vrstevníky neonacismus. Klasickou cílovou skupinou radikálů jsou náboženští analfabeti.
Kromě německé metropole patří k hlavním baštám vyznavačů radikálního islámu nejlidnatější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Cílem radikálních salafistů je vytvoření obdoby fundamentalistického islámského zřízení – jakéhosi státu.
