Putinova Aljaška? Petice vyzývá k odtržení státu od USA

Washington - Hlasujte pro odtržení Aljašky od Spojených států a připojení k Rusku. To je gró petice, která se objevila na webu americké vlády. Pokud ji podepíše do 30. dubna alespoň 100 tisíc lidí, Bílý dům se k ní bude muset vyjádřit. Zatím řeklo „ano“ připojení k Rusku zhruba 31 400 lidí. Rusko před pár dny definitivně anektovalo Krym. Obyvatelé poloostrova tento krok schválili v referendu, jehož výsledky Kyjev ani Západ neuznal.

Petice „Alaska back to Russia“ byla vytvořena 21. března. Právě ten den přitom ruský prezident Vladimir Putin podepsal krymsko-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku a uzavřel tak ústavní proceduru anexe. Krátce předtím ratifikovali smlouvu jednomyslně poslanci Rady federace. Drtivou většinou ji podpořili i zastupitelé ve Státní dumě. Anexi na druhou stranu odsoudilo přes 40 států v Radě OSN pro lidská práva, stejně jako Valné shromáždění v nezávazné rezoluci.

Autor petice o dalším osudu Aljašky vystupuje pod iniciály S.V. a je z aljašského města Anchorage. Zdůrazňuje, že to byli právě Rusové ze Sibiře, kteří se před 10 až 16 tisíci lety dostali přes Beringův průliv. Začali se usazovat na arktickém pobřeží a obývali Aleutské ostrovy.

„Poprvé navštívili Aljašku 21. srpna 1732 členové týmu lodi St. Gabriel pod vedením Gvozdeva a navigátora Fjodorova. Pak následovala expedice Šestakova a Pavlutsiho mezi lety 1729 až 1735,“ píše se v petici, která je velmi stručná a napsaná značně kostrbatou angličtinou.

Petice končí apelováním na občany, aby ji podepsali a hlasovali tak pro odtržení Aljašky od USA a její následné připojení k Ruské federaci. Petici už podepsalo přes třicet tisíc lidí, některé iniciály jsou uvedeny v azbuce. „Není jasné, zda jsou signatáři z Aljašky a opravdu se chtějí odtrhnout, nebo jsou ze zbytku USA a chtějí se zbavit 49. státu a jeho nejslavnější dcery Sarah Palinové,“ okomentoval petici s ironií zpravodajský server Huffington Post.

Huffington Post o petici žertuje

„Bohužel pro Američany, kteří chtějí utéct od Obamovy socialistické dystopie ve prospěch Putinova osvíceného kamelotu, nejvyšší soud po občanské válce považuje jednostranné odtržení za neústavní. Ovšem mohl by dělat výjimku, pokud by součástí dohody byla 'Mama Grizzly' (přezdívka Palinové).“

Podobně vnikla v roce 2012 petice za odtržení Texasu. A získala potřebných 100 tisíc podpisů. Bílý dům odpověděl takto: „Naši otcové zakladatelé vytvořili Ústavu Spojených států amerických, aby vytvořili perfektní unii i přes tvrdou, frustrující, ovšem nezbytnou práci samospráv. V tomto dokumentu zakotvili právo na změnu národní vlády prostřednictvím voleb – práva, za které celé generace Američanů bojovaly. Ale neumožnili z unie odejít.“

Transaljašský ropovod
Zdroj: ČTK/AP/Al Grillo

Aljaška patří Američanům od roku 1867

Spojené státy koupily Aljašku od Ruska v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. V roce 1959 se stala 49. státem USA. Rozlohou jde o největší stát, kde žije ale jen přes 600 tisíc obyvatel. Koupě Aljašky měla pro Spojené státy značné strategické a hospodářské výhody – díky nerostnému bohatství a nalezištím zlata - více čtěte zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 17 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 28 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...