Moskva/Tokio – Vladimir Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku. Žádost, kterou v ponděl podal krymský parlament, se ruský prezident chystá podepsat spolu s krymským vedením. Putin dnes před oběma komorami ruského parlamentu přednesl projev o situaci na Krymu, dolní komora v rezoluci výsledky krymského referenda přivítala a připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA. Po Spojených státech a Evropské unii dnes přijaly sankce vůči Rusku také Japonsko a Kanada. Sankce Západu odmítl Michail Gorbačov, podle nějž krymský lid jen napravil chybu sovětského vedení.
Putin schválil připojení Krymu, skupina G8 se rozpadla
Ruský prezident ráno informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace, a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku. Moskva svůj postup opírá o nedělní referendum na Krymu, v němž přes 96 % hlasujících podpořilo záměr spojit se s Ruskem. Ukrajina i Západ však považují výsledky za neplatné, protože referendum odporovalo ukrajinské ústavě.
Gorbačov: Krymský lid jen napravil sovětskou chybu, sankce nejsou namístě
První a zároveň poslední sovětský prezident a držitel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 Michail Gorbačov odmítl sankce Západu proti Rusku za anexi Krymu. Prohlásil, že tamní lid v nedělním referendu napravil chybu sovětského vedení, které v roce 1954 předalo poloostrov Ukrajině. „Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví,“ řekl Gorbačov agentuře Interfax. „Jestli dříve byl Krym připojen k Ukrajině podle sovětských zákonů, tedy po stranické linii a bez ohledu na názor lidí, tak nyní se lid rozhodl napravit tuto chybu. To by se mělo uvítat, a ne za to vyhlašovat sankce,“ soudí 83letý Gorbačov, který zpravidla politiku Putina ostře kritizuje.
Státní duma uvítala krymské referendum a protestuje proti sankcím
Státní duma v rezoluci vyjádřila podporu výsledkům krymského referenda. Dokument vítá „svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem“. Státní duma očekává, že krymské orgány státní moci budou dbát na zachování náboženského smíru a jazykové mnohotvárnosti poloostrova. Ruští poslanci se zavazují, že maximálně přispějí k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Krymu.
Duma také připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA a Evropské unie a v němž se uvádí, že Washington „už není schopen rozeznat černé od bílého a vlastence od fašistů“. Podle návrhu prohlášení je Moskva udivena, že sankce vyhlásily země, které vždy deklarovaly svou oddanost demokracii a sebeurčení národů. „Vyzýváme pana Obamu a činitele EU, aby do sankčního seznamu zařadili všechny poslance Státní dumy, kteří podpořili krymské referendum. Se zásadami neobchodujeme, žádných sankcí se nebojíme,“ praví se v dokumentu.
Poslanci se zvlášť podivují nad sankcemi proti poslankyni Jeleně Mizulinové, která je předsedkyní výboru Státní dumy pro rodinu. „Hysterii Západu“ podle nich nejspíš vyvolal fakt, že Mizulinová byla loni navrhovatelkou zákona o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží, který západní státy kritizují. „Sankce se ke Krymu nijak nevztahují, znovu jen potvrzují, že USA omezuje práva lidí, kteří zastávají jasný občanský postoj,“ uvádí se v prohlášení.
G8 končí – zbylá sedmička Rusko odmítla
Kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině ukončilo sedm nejvyspělejších zemí světa spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
Sedm členů skupiny (G7) již dříve ukončilo přípravy na summit skupiny G8 (G7 a Rusko) chystaný na červen do Soči. Skupina G8 sdružovala doposud Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Británii, Spojené státy a Rusko.
Sankce zavádí i Japonsko a Kanada
Japonští vládní představitelé oznámili, že země přeruší jednání o zmírnění vízového režimu s Ruskem a zmrazí přípravu dohod o spolupráci v investicích a ve vesmíru a o odvrácení nebezpečné vojenské činnosti.
„Japonská vláda neuznává krymské referendum,“ uvedl mluvčí japonské vlády Jošihide Suga na pravidelné tiskové konferenci a dodal, že hlasování nebylo platné, protože se uskutečnilo v rozporu s ukrajinskou ústavou. „Ruské uznání nezávislosti Krymu porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což je politování hodné,“ dodal. „Japonsko rozhodně trvá na tom, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo a respektovalo jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, odvolalo uznání nezávislosti Krymu a neusilovalo o jeho připojení,“ apeloval šéf japonské diplomacie Fumio Kišida.
Na ruské ovládnutí Krymu už dříve zareagovaly USA a Evropská unie vyhlášením sankcí proti ruským a krymským představitelům. Obdobný krok „vůči osobám odpovědným za ukrajinskou krizi“ podle agentury Interfax ohlásil také kanadský premiér Stephen Harper. Sankce počítají se zákazem vstupu na kanadské území a se zmrazením případných aktiv potrestaných představitelů, mezi kterými figuruje například místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, krymský premiér Sergej Aksjonov či předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov. Harper také ohlásil, že v sobotu navštíví Ukrajinu, kde se setká s předsedou vlády Arsenijem Jaceňukem, zřejmě jako první západní vůdce od vyostření vztahů s Ruskem kvůli anexi Krymu.
Francie zrušila dnešní cestu ministrů zahraničí a obrany do Ruska, kterou v nynější vyhrocené situaci kolem krize na Ukrajině považuje za nevhodnou. V Paříži to oznámil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Francouzsko-ruské konzultace ve formátu 2+2 byly podle něj odloženy na neurčito. Fabius v pondělí pohrozil, že pokud Rusko ve svém tlaku na Ukrajinu neustane, může Francie zrušit prodej vrtulníkových a výsadkových lodí třídy Mistral Rusku. Kontrakt z roku 2011 dosahuje hodnoty 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč).
Moskevský tisk předvídá bleskovou anexi Krymu
Prezident Putin dnes vystoupí před oběma komorami parlamentu s napjatě očekávaným proslovem, kde by měl naznačit možnosti dalšího vývoje. A moskevský tisk už předvídá, že nepůjde jen o projev. Anexe donedávna ukrajinského poloostrova, který před dvěma týdny ovládli ruští vojáci, se prý má odehrát bleskově, aby snad už do konce týdne mohla být dovršena. Již v pondělí uznal Putin svým dekretem nezávislost Krymu.
„V úterý Putin a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov podepíší dohodu o vstupu této republiky do Ruské federace,“ předpověděl internetový list gazeta.ru. Stejný či obdobný dokument by měl podepsat i starosta krymského města Sevastopol, které se chce v Rusku těšit zvláštnímu postavení, jaké už mají Moskva a Petrohrad. Podpisová ceremonie by se podle „zdrojů blízkých Kremlu“ měla odehrát právě v rámci prezidentova mimořádného vystoupení.