Pro aerolinky byla Ukrajina bezpečná, boeing neletěl zakázanou zónou

Kyjev – Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) zakázala lety civilních letadel nad územím Ukrajiny. Trasu letu Boeingu 777, sestřeleného ve čtvrtek na území ovládaném doněckými separatisty, podle společnosti Malaysia Airlines prohlásila ICAO za bezpečnou. Koridory přes východní Ukrajinu k letům do Asie využívala řada aerolinek, většina evropských zemí totiž nemůže leteckým dopravcům lety do určitých oblastí zakázat. Podle informací agentury Interfax ovšem ukrajinské aerolinie letový provoz nepřerušily a většina ukrajinských letišť funguje v běžném režimu.

Let MH17 podle informací Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) neměl až do zmizení z radaru žádné problémy. Podle malajsijského ministerstva dopravy se ani neodchýlil z kurzu, jak uvedla CNN. Sestřelený letoun se pohyboval v době neštěstí ve výšce 33 tisíc stop (10 tisíc metrů), což je ovšem pouze 300 metrů nad zakázaným prostorem, který ukrajinské úřady 14. července vymezily letovou hladinou 32 tisíc stop.

Nad uzavřeným prostorem až do události probíhal letecký provoz asi na třech čtvrtinách obvyklého stavu. „Neexistovalo varování na národní ani na mezinárodní úrovni,“ poznamenal jeden z odborníků Eurocontrolu. Oblastí za normálních okolností podle expertů prolétává asi 350 letů denně, z toho až 150 dálkových ze západu na východ, zbytek tvoří místní trasy či lety z Ruska směrem na jih.

Americké aerolinky přestaly na základě zákazu Federálního úřadu pro letectví (FAA) létat nad některými potenciálně nebezpečnými oblastmi Ukrajiny již v dubnu. „Vzhledem k potenciálnímu konfliktnímu řízení letového provozu ukrajinskými a ruskými orgány a kvůli možnému riziku chybné identifikace civilního letadla jsou zakázány až do odvolání veškeré lety amerických letadel ve vzdušném prostoru nad Krymem, Černým a Azovským mořem,“ uvedl FAA v dubnovém prohlášení.

Vzdušný prostor nad Ukrajinou
Zdroj: ČT24/ČTK/EAST NEWS

Většina evropských zemí včetně Česka však na rozdíl od USA nemá právo omezit přelety vlastních dopravců nad územím cizího státu. Podle mluvčího úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Petra Navrátila by případný zákaz porušoval práva soukromých společností, ty se ale mohou samy rozhodnout a do rizikové zóny nelétat. V reakci na incident již včera většina leteckých společností oznámila, že se bude ukrajinskému vzdušnému prostoru vyhýbat. Týká se to velkých podniků typu Lufthansa či Emirates, podobně jako některých nízkonákladových společností. „Wizz Air potvrzuje, že žádný z jeho letů nebude až do odvolání létat přes východní Ukrajinu,“ uvedl prostřednictvím webu manažer maďarské aerolinky Daniel de Carvalho.

Ukrajinské letecké společnosti i přes dnešní zákaz ICAO pracují v obvyklém režimu. Ani ukrajinské aerolinie Stejně zatím funguje i většina ukrajinských letišť, pouze v Boryspilu a Charkově byly zrušeny některé lety.

České aerolinie lety přes rizikovou oblast odklonily již před oficiálním zákazem. ČSA bude nadále odklánět lety směřující do Taškentu, Almaty, Jerevanu a Tbilisi. Náhradní trasu dopravce využíval například i při letech do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, kam se původně létalo přes Sýrii. Po propuknutí občanské války ale letadla musela létat přes Izrael, Jordánsko a Saúdskou Arábii, uvedl mluvčí ČSA Daniel Šabík.

Také letadla druhého z tuzemských leteckých dopravců - společnosti Travel Service - nelétají od čtvrtečního večera přes celé ukrajinské území. Omezení se ale týká převážně spojů vypravovaných z letišť v Polsku, jejichž trasy vedou částí ukrajinského vzdušného prostoru. Spoje vypravované z České republiky přes Ukrajinu nelétají, řekla mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...