Přístupovou dohodu pro Ukrajinu chce Zeman už v listopadu

Kyjev – Prezident Miloš Zeman si přeje, aby Ukrajina podepsala přístupovou dohodu k EU už na listopadovém summitu Východního partnerství ve Vilniusu. Unie si ale klade před podpisem podmínku – žádá propuštění expremiérky Julie Tymošenkové na léčení do Německa. Zeman se dále v průběhu dnešního jednání s Janukovyčem shodl na prosazování takzvané ekonomické diplomacie. „Je to založeno na představě nevměšování do vnitřních záležitostí druhé země, ale současně nepovažování hospodářské výměny za pouhou vnitřní záležitost,“ řekl Zeman.

Zeman dorazil do Kyjeva na pozvání Janukovyče. Oba politici se letos již setkali na summitu visegrádské skupiny v polské Visle. Zeman na vrcholné schůzce středoevropských států a Ukrajiny pronesl, že chce svou cestou na východ podpořit sbližování Kyjeva s Bruselem. Kyjev i Praha doufají, že sblížení Ukrajiny s unií, a zvláště vytvoření zóny volného obchodu, pomůže zlepšit obchod mezi oběma zeměmi a zvýšit podíl českých investic na východě Evropy.

Zeman po jednání s Janukovyčem:

„Česko podporuje nejenom úsilí Ukrajiny o zavedení asociační dohody s Evropskou unií, ale podporuje i další zahraniční aktivity Ukrajiny, jako její kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN.“

Přiblížení k EU výměnou za propuštění Tymošenkové

Podmínkou uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a unií je ovšem propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Politička je za mřížemi kvůli údajnému zneužití pravomocí. Protože má problémy s nemocnou páteří, požaduje ukrajinská opozice její propuštění k léčbě v Německu.

Zeman kritizoval podmínky věznění Tymošenkové během své letošní návstěvy Berlína, dnes český prezident případ příliš nekomentoval. Podle něj jde o citlivou otázku, které by „předčasná medializace“ spíše uškodila. Janukovyč zopakoval, že Ukrajina potřebuje zákon, jenž by dovoloval potrestaným osobám vyjet za léčením za hranice země. „Návrh takového zákona se zatím projednává politickými silami na Ukrajině a bude představen do ukrajinského parlamentu,“ řekl Janukovyč.

  • Tymošenková si odpykává sedm let vězení za zneužití pravomocí. Její zdravotní stav se ale horší. V nemocnici v Charkově se léčí s vyhřezlou ploténkou, bez opory nemůže chodit. Podle ošetřujících německých lékařů se bez operace v Berlíně neuzdraví. Ukrajinská opozice Janukovyče vyzývá, aby bývalou premiérku na léčení propustil. „Samozřejmě čekáme spolu s našimi evropskými přáteli na rozhodnutí prezidenta. Pro něj je to velmi jednoduché rozhodnout a bylo by to velmi rychlé, kdyby využil svého práva na udělení milosti,“ řekla dcera vězněné expremiérky Jevgenija Tymošenková. Zbytek trestu by si po návratu na Ukrajinu ale zřejmě Tymošenková musela odpykat.

Zpravodaj ČT Josef Pazderka:

„Rozhodnutí o osudu Julije Tymošenkové má padnout nejdříve do poloviny listopadu. Janukovyč sice deklaruje, že chce Tymošenkovou pustit na léčení, ale podmínky, za kterých by to udělal, jsou pro Tymošenkovou nepřijatelné.“

Miloš Zeman a Viktor Janukovyč v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Česko-ukrajinské vztahy mají za sebou složité období. Praha dala azyl několika ukrajinským politickým uprchlíkům. A vláda Viktora Janukovyče to nesla nelibě. V roce 2011 došlo i na vojenské špionážní skandály a země si vypovídaly diplomaty. Kyjev teď ale nabírá proevropský kurz a vztahy se zlepšují.

Česko hledá v Kyjevě sídlo pro ambasádu

Český prezident Miloš Zeman projevil přání, aby nová česká ambasáda v Kyjevě sídlila v historickém domě, ve kterém během první světové války přebýval budoucí prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Nyní sídlí české úřady v Kyjevě na několika místech, nová budova by umožnila sestěhovat všechny pod jednu střechu.

Prezident Janukovyč Zemanovi přislíbil pomoc při získání takzvaného „Zámku barona“, ve kterém v roce 1917 sídlila odbočka Československé národní rady v Kyjevě. Její druhé plenární schůze se v prosinci 1917 vedle T.G. Masaryka zúčastnil i její tajemník Jiří Klecanda, Rudolf Medek a další představitelé československého odboje.

Janukovyč na oplátku Zemana vyzval, aby podpořil zlepšení vízového režimu pro ukrajinské podnikatele, kteří chtějí působit v Česku. Prezidenti se také shodli na potřebě zřizování dalších konzulárních úřadů, které by prohloubily vzájemnou hospodářskou spolupráci regionů obou zemí. Ukrajinský týdeník Korrespondent loni v létě zařadil Českou republiku k „vízově“ nejméně přátelským zemím vůči Ukrajině.

Při Zemanově dnešním jednání s Janukovyčem byly podepsány smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, navrácení nelegálních migrantů, péči o válečné hroby a certifikaci výrobků obranného průmyslu.

Česká firma VUCHZ postaví na Ukrajině pivovar 

Se Zemanem zamířilo na Ukrajinu zhruba 80 podnikatelů. Například česká společnost VUCHZ uzavřela v Kyjevě smlouvu na výstavbu pivovaru na Ukrajině. „Chceme-li vařit pivo, musíme nejprve postavit pivovar,“ řekl Zeman v projevu k zástupcům firem. Investice jsou podle něj důležité pro tvorbu nových pracovních míst. České pivovarnictví má na Ukrajině tradici. V roce 1888 například český emigrant Václav Zeman založil pivovar v Lucku. Od roku 2004 pivovar vyrábí chmelový nápoj pojmenovaný po svém zakladateli, který v neděli prezident ochutnal. 

Podle vedoucího podnikatelské delegace a prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka čeští a ukrajinští podnikatelé v průběhu prezidentovy návštěvy Kyjeva podepsali i další dohody o vzájemném obchodu a investicích. 

Zeman před podnikateli podotkl, že se v průběhu dnešního jednání s Janukovyčem shodl na prosazování takzvané ekonomické diplomacie. „Je to založeno na představě nevměšování do vnitřních záležitostí druhé země, ale současně nepovažování hospodářské výměny za pouhou vnitřní záležitost,“ řekl Zeman. Podle českého prezidenta představuje Ukrajina pro české podniky řadu příležitostí, zejména ve strojírenství, energetice, dopravě, zemědělství, ale i výstavbě bioplynových stanic nebo ve službách. Při té příležitosti prezident vyzdvihl, že byla podepsána také smlouva o spolupráci mezi poštovními organizacemi obou zemí.

V úterý se prezident Zeman přesouvá na východ Ukrajiny do Doněcku. Setká se tam s politiky, podnikateli a taky s nejbohatším Ukrajincem Rinatem Achmetovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 42 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...