Illinois (USA) - Vědecký tým z univerzity v Illinois představil v posledním čísle žurnálu Nature novou elastickou membránu, která může nést elektronické čipy a další součásti. Využití našla například v konstrukci digitální kamery inspirované lidským okem. Další možnosti se naskýtají třeba v medicíně.
Je to vůbec poprvé, co někdo elektroniku zbavil pravoúhelné rigidnosti dosavadních konstrukcí. Nová polovodičová blána je ohebná a roztažitelná, chová se skoro jako součást živého organismu. Umístit na ni lze mikročipy i senzory a jednoho dne by mohla fungovat dokonce jako základ počítače.
„Strukturu můžete mačkat a tlačit na ni jak chcete, ale vrátí se pak opět do původní podoby a snímá dál beze změny,“ vysvětlil vedoucí projektu, doktor John Rogers. „Žádné oko v přírodě nesnímá takovým způsobem jako lidské kamery. Každé oko je zaoblené a dynamické, obrazu se přizpůsobuje mnohem šířeji než naše dosavadní technologie. Toho jsme chtěli dosáhnout,“ dodává.
Kromě kamer a počítačů by se nový materiál mohl nabídnout i jako supertenká obrazovka. Procházejí jí kabely tenké jako setina lidského vlasu a posázena je „chiplety“, reagujícími například na změny v osvětlení nebo schopné zobrazovat pixely. V blízké budoucnosti by se nový materiál dal použít k pokročilým lékařským implantátům.
Připravena je již síťkovitá verze elektronické membrány, jež po umístění do mozku epileptických pacientů dokáže předvídat záchvaty a eletkrickými impulsy jim předcházet. Další možností jsou pruhy membrány v srdci pacientů po infarktu, sledující stav orgánu a schopných dalším infarktům zabránit například schopností se roztáhnout.
