V Barceloně se za účasti krále Felipeho VI. koná pietní akt u příležitosti prvního výročí teroristických útoků, při kterých v katalánské metropoli a ve městě Cambrils zemřelo šestnáct lidí. Uctít jejich památku přišly stovky lidí, mezi nimi i vysocí představitelé státu, včetně premiéra Pedra Sáncheze. Přes výzvy příbuzných obětí k „příměří“ se vzpomínková akce neobešla bez protestů katalánských separatistů proti centrální vládě, uvedla agentura AP.
Před rokem zabíjel řidič dodávky na slavné ulici La Rambla. Španělsko si připomíná oběti teroru
Ceremoniál začal kladením květin na slavné barcelonské třídě La Rambla, kde jeden z útočníků vjel do davu lidí autem. O život přišlo 14 lidí, další člověk byl později ubodán. Při dalším atentátu o den později zahynul jeden člověk ve městě Cambrils.
Příbuzní obětí žádali, aby vzpomínkovou akci nezastínila politika. Konflikt mezi vládou v Madridu a katalánskými separatisty byl podle AP přesto přítomen, například když na třídě La Rambla někdo rozvinul transparent vyzývající k propuštění katalánských vůdců vězněných kvůli snahám o odtržení tohoto autonomního regionu od Španělska.
Na hlavním náměstí v Barceloně, kde se konala hlavní část ceremoniálu, visel z jedné budovy obrovský transparent s portrétem krále hlavou dolů a nápisem „Španělský král není v Katalánsku vítán“. Na La Rambla se konal také menší protest, jehož účastníci skandovali „Katalánsko nemá krále“, uvedla AP.
Demonstrace během piety
Vyšetřování ukázalo, že oba srpnové útoky v Katalánsku spolu souvisely a že odpovědná teroristická buňka měla dvanáct členů. Útočníci byli z valné většiny marocké národnosti a vyrostli ve Španělsku. K atentátům se přihlásila radikální organizace Islámský stát.
Jako první podle španělských vyšetřovatelů útočil dvaadvacetiletý Maročan Júnis abú Jakúb, který 17. srpna kolem páté hodiny odpoledne najel s autem do lidí na rušné barcelonské třídě La Rambla. Třináct osob zabil a na 130 dalších zranil. Z místa činu zmizel pěšky, když se vmísil do davu v tržišti La Boquería na konci třídy La Rambla.
Následně nedaleko ukradl jiný vůz, jehož majitele donutil nastoupit do automobilu. S tím pak ujel policejní hlídce a přitom zranil policistu. Vůz i s ubodaným majitelem nechal v Sant Just Desvern poblíž Barcelony.
Útočníka, který měl u sebe pás imitující výbušninu a několik nožů, policie zastřelila 21. srpna nedaleko Barcelony u městečka Subirats. Policejní akci v městečku, které je vzdáleno asi hodinu autem na západ od Barcelony, spustil telefonát místní obyvatelky.
Žena reagovala na výzvu policie, která zveřejnila abú Jakúbovy fotografie s žádostí o informace vedoucí k jeho dopadení. Žena prý na podezřelého, který se blížil k domům v Subirats, z dálky volala, ale on utekl do nedaleké vinice. Tam ho posléze policie zastřelila. Podle médií muž křičel „Alláhu akbar“ (Bůh je veliký).
Druhý útok následoval po pár hodinách
Několik hodin po barcelonském útoku najelo pět dalších teroristů s autem do lidí ve městě Cambrils asi sto kilometrů od Barcelony. Poté vystoupili z automobilu a začali bodat do kolemjdoucích lidí. Jednu ženu ubodali, další zranili. Tyto útočníky policie zastřelila.
Ze 16 obětí útoků bylo pět Španělů, tři Italové, dva Portugalci, Belgičanka, Američan, Kanaďan, Němka a dítě, které mělo občanství Austrálie a Británie. Jedna z obětí měla kromě španělského i argentinské občanství. Poslední oběť (Němka) zemřela až 27. srpna.
Vyšetřování útoku v Cambrils
Dva útočníci jsou nyní ve vězení, dva jsou vyšetřováni na svobodě a ostatní zastřelila policie nebo zemřeli při explozi v Alcanaru. V tomto městě, které leží také v Katalánsku, teroristé připravovali výbušniny pro větší útoky.
Při manipulaci s nimi došlo 16. srpna v noci k neplánovanému výbuchu, při němž dva teroristé zahynuli. Jedním z nich byl i imám z města Ripoll, Maročan Abdalbákí Sátí, který prý ostatní mladé muže pro teroristické útoky naverboval. Podle deníku La Vanguardia vyšetřování dosud vazby útočníků na IS neprokázalo.
Dosud největší teroristický útok zažilo Španělsko 11. března 2004, kdy v ranních hodinách explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 osob, dalších 2050 lidí bylo zraněno. Nejvíce lidí při atentátu v Barceloně zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor. Exploze nastražená organizací Baskicko a jeho svoboda (ETA) si tehdy vyžádala 21 obětí.