Káhira – Na 58 milionů oprávněných egyptských vybírá dnes zástupce do obou komor parlamentu. Konečné výsledky prvních parlamentních voleb od únorového pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se očekávají 13. ledna. Největší šanci na úspěch mají islamisté z fundamentalistického Muslimského bratrstva. Přelomové volby po skončení bezmála třicetileté Mubarakovy éry se odehrávají v době, kdy v nejlidnatější arabské zemi panuje napjatá atmosféra kvůli masovým protestům občanů proti Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF), která převzala moc v zemi.
Postmubarakovský Egypt volí parlament, výsledky v lednu
Vedle tříetapových a dvoukolových voleb do dolní komory (Lidové shromáždění) se budou od 29. ledna do 11. března konat také tříetapové a dvoukolové volby do horní komory parlamentu, Poradní rady (Šúrá). Do Lidového shromáždění bude kombinovaným systémem zvoleno 498 zákonodárců na pět let. V Poradní radě po hlasování zasedne 270 členů se šestiletým mandátem.
Nový parlament vybere komisi, která vypracuje novou ústavu. Ta mimo jiné stanoví roli islámu ve společnosti a může budoucnost země významně ovlivňovat po další desítky let. Levicové a liberální strany se obávají, že islamisté by v případě úspěchu ve volbách mohli vybudovat stát striktně založený na islámském právu šaría.
GALERIE
Ulice Egypta v předvečer voleb
Jednou ze stran, která se pravděpodobně pokusí zvýraznit roli náboženství ve veřejném životě, je koalice Demokratické spojenectví vedená Stranou svobody a spravedlnosti (FJP), kterou letos založilo fundamentalistické Muslimské bratrstvo. To sice vzniklo již před 80 lety, ale jako politická organizace se zatím nemohlo prosadit, protože od roku 1954 čelilo zákazům. FJP kandiduje v koalici mimo jiné s liberální Novou vafdistickou stranou nebo Stranou zítřka (Al-Ghad), které by ji podle odborníků mohly posunout blíže politickému středu.
Mezi další strany, jež by v novém parlamentu mohly hrát významnou roli, patří liberálně-levicová koalice Egyptský blok v čele s Národním sdružením pro změnu nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje, blok salafistických stran Islamistické spojenectví vedený stranou Núr (Světlo), levicová Koalice socialistických sil a centristická Strana středu (Vasat). Mezi 40 stranami, které letos kandidují, chybí Národní demokratická strana (NDP), která několik desetiletí dominovala egyptské politice. Vítězné uskupení posledních voleb, v nichž loni v Lidovém shromáždění získalo 80 procent z 518 křesel, v dubnu rozpustil soud.
Volby se konají v době masových protestů občanů proti Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF), která převzala moc v zemi. Při zákrocích policie a armády proti demonstrantům, kteří požadují, aby armádní velení okamžitě předalo moc civilní vládě, zahynulo několik desítek lidí. Armáda slíbila, že moc předá v létě příštího roku po zvolení nového prezidenta. Po demisi vlády Isáma Šaráfa jmenovalo egyptské vojenské vedení v pátek Kamála Ganzúrího premiérem „s plnými pravomocemi“, kterých je více a jsou významnější, než měli jeho předchůdci v úřadu.
Březnové referendum schválilo změny ústavy, které například omezily prezidentský mandát na dvě čtyřletá období, změnily podmínky pro kandidaturu na prezidenta, zavedly soudní dohled nad hlasováním nebo změnily podmínky pro vyhlášení výjimečného stavu v zemi.
Poslední volby do Lidového shromáždění se konaly loni v listopadu a prosinci a byly poznamenány represemi ze strany vládnoucího režimu, bojkotem opozice a údajně i podvody. Protesty proti režimu prezidenta Mubaraka začaly 25. ledna. Mubarak odstoupil po téměř třicetileté vládě 11. února, při protestech zemřelo na 850 lidí. Moc v zemi převzala Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF) v čele s ministrem obrany Muhammadem Husajnem Tantávím, která pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament a v září oznámila, že výjimečný stav v zemi bude platit do 30. června 2012.
GALERIE
videogallery_181713