Poslední sbohem Helmutu Schmidtovi: Bude chybět Německu i světu

Za výjimečného státníka, který bude Německu i světu chybět, označila Helmuta Schmidta německá kancléřka Angela Merkelová při smutečním ceremoniálu v hamburském kostele svatého Michala. Bývalý kancléř zemřel 10. listopadu v 96 letech.

Mezi 1800 smutečními hosty byli všichni členové německé vlády, prezident Joachim Gauck i jeho předchůdci Christian Wulff a Horst Köhler. Na státní pohřeb dorazili také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing či bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

„Helmut Schmidt nám bude všem chybět. Jeho smrt po sobě zanechala mezeru v politickém i v publicistickém světě,“ řekla Merkelová na pohřbu. Dodala, že Schmidt byl zapálený pro demokracii a pro její hodnoty. „Když byl přesvědčen, že je třeba udělat něco důležitého, udělal to a nebál se následků. Byl připraven zaplatit i tu nejvyšší cenu,“ uvedla.

Vyzdvihla Schmidtovy zásluhy o vytvoření společné evropské měny i o založení skupiny ekonomicky silných zemí G7. Zároveň připomněla i boj bývalého kancléře proti teroristické organizaci Frakce rudé armády (RAF), která prováděla v Německu teroristické útoky. Boj proti terorismu dala do souvislosti se současnou bezpečnostní situací v Evropě.

„Dnes, kdy se loučíme s Helmutem Schmidtem, znovu čelíme hrozným atentátům. Naše myšlenky stále míří do Paříže, k obětem útoků před deseti dny a k jejich blízkým. Motivy a okolnosti jsou dnes jiné, ale terorismus zůstává terorismem. Vražedné zločiny, jejichž pachatelé pohrdají lidmi, nemůže nic ospravedlnit,“ řekla Merkelová. 

Joachim Gauck u rakve Helmuta Schmidta
Zdroj: Kay Nietfeld/Reuters

Podle kancléřky sice vyvstává otázka, jak by na útoky reagoval Schmidt, odpověď ale musí hledat současní politici. „Musíme sami dokázat, že jsme pochopili, co to znamená převzít zodpovědnost,“ řekla. Podle ní je třeba jednat rozhodně a zachovat mezinárodní solidaritu. „Svoboda je silnější než teror a nenávist. Lidskost je silnější než nelidskost,“ řekla kancléřka. Za giganta veřejného života označili bývalého kancléře ve smutečních projevech i Kissinger a hamburský primátor Olaf Scholz.

Pohřeb se uskutečnil podle představ samotného exkancléře. Schmidt sám určil místo, kde se má poslední rozloučení konat, vybral i hudbu a úryvky z Bible.

V okolí kostela svatého Michala byly desítky policistů, vzhledem k napjaté bezpečnostní situaci a k přítomnosti celé německé politické elity hlídali prostor i odstřelovači. Přesto se s exkancléřem přišly do ulic rozloučit stovky obyvatel Schmidtova rodného Hamburku. Postávali kolem cesty, kudy projel vůz s rakví, aby naposledy vzdali čest někdejšímu kancléři, který před působením ve vládě byl i primátorem tohoto německého přístavního města.

Schmidt byl spolkovým kancléřem v letech 1974 až 1982 a po Willym Brandtovi byl druhým sociálním demokratem, který tuto funkci po druhé světové válce zastával. Zemi provedl obtížným obdobím ropných šoků a domácího terorismu, jeho vláda ale skončila předčasně kvůli sporům mezi koaličními sociálními demokraty a liberály o podobu hospodářské politiky. Po odchodu z vrcholné politiky se Schmidt stal spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit. Do posledních dnů zůstal významným komentátorem německého společenského dění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 40 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...