Po pěti letech se vrací zpět do Česka stálý zpravodaj České televize ve Washingtonu Martin Řezníček. Od roku 2013 informoval diváky například o rasových nepokojích, řádění hurikánů, teroristických útocích, ale i o předávání Oscarů nebo prezidentských volbách. Ve funkci ho střídá dosavadní zpravodaj v Moskvě David Miřejovský.
Po určité době hrozí syndrom hostitelské země, říká končící zpravodaj ČT ve Washingtonu Řezníček
Práce zahraničního zpravodaje je podle Řezníčka podobná práci diplomata. „Určitou dobu trvá vybudovat si kontakty, pak je ale člověk zároveň vystaven něčemu, co diplomaté nazývají syndrom hostitelské země, to znamená, že možná někdy začíná hostitelskou zemi hájit, místo toho, aby si udržoval odstup a v ten moment je potřeba toho člověka vyměnit,“ vysvětluje.
Čtyři až pět let je podle něj optimální doba a problém se týká většiny západoevropských médií. Věří, že sám se toho ale nikdy nedopustil.
„Česká televize jako jediné médium v České republice, co se týče této kvality a kvantity, má zpravodaje v místech, kde se něco děje,“ uvedl bývalý zpravodaj v USA. „Původní zpravodajství v terénu nic nenahradí,“ podotkl. Je podle něj značný rozdíl mezi agenturní zprávou o události a zpravodajstvím na základě vlastní zkušenosti.
Bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček hostem Studia 6 (zdroj: ČT24)
Spojené státy fungují jinak
Pro Davida Miřejovského bude podle Řezníčka přechod z Moskvy do Washingtonu velká změna, nepochybuje však, že bude ze Spojených států informovat zodpovědně. „Ta země prostě funguje jinak než země Evropy. Nemyslím si ale, že by se něco měnilo z hlediska kvality zpravodajství. David je velmi kvalitní novinář,“ uvedl.
On sám měl podle svých slov velkou výhodu, že do Spojených států jezdil ještě předtím, než tam nastoupil jako plnohodnotný zpravodaj České televize, a také že měl v zemi přátele.
„Pokrýval jsem tam prezidentské volby od roku 2004, tehdy ještě pro BBC,“ uvedl. Na pozici zahraničního zpravodaje České televize si nejprve musel vytvořit kontakty. Na začátku se mu podařilo získat rozhovor třeba až po sedmi telefonátech a postupně se tento počet snižoval.
„Česká televize tam neznamená vůbec nic,“ uvedl v souvislosti s tím, jak těžké bylo dostat rozhovor od některých politiků, protože, jak říká, jim to žádné body nepřináší.
Během rasových nepokojů měl člověk pocit, že je ve třetím světě
„Zažili jsme několik různých rasových nepokojů, člověk má najednou pocit, že se ocitl ve třetím světě, nikoli ve Spojených státech, jedné z nejbohatších a možná v některých ohledech nejvyspělejších zemí,“ vzpomínal například na dění v Baltimoru.
„Docházelo k rabování. Lidé vynášeli z obchodů klimatizace, ledničky a člověk má pocit, jako by zákony vůbec nefungovaly. A to je jen 45 minut jízdy od Washingtonu,“ podotkl.
A jaké plány má nyní v Česku? „Pokračuji v práci pro zpravodajství České televize, na začátku budu součástí zahraniční rubriky. Budu se moderátorsky a doufám, že částečně editorsky, podílet na našem ‚deníku‘, který je od půl desáté večer v pořadu Horizont, a ostatní angažmá v rámci zpravodajství České televize potom nechám na vedení zpravodajství, aby ho oznámilo,“ uzavřel Řezníček.